spojka, schopná dlouhodobě přenášet vyšší výkon. U kabiny řidiče je zesílená přední stěna a snížený vnitřní kryt nově odhlučněného motoru, vnitřní povrch kabiny dostal vrstvu textilního izolačního obložení. Vzhledem k tomu, že motor VM zabírá podstatně méně místa, nachází se v kabině řidiče ještě dvojsedačka pro dva spolujezdce. Použití vodou chlazeného motoru umožnilo montáž teplovodního topení, které využívá teplo z chladicího okruhu motoru. Teplovzdušný systém vytápění se pak využívá také na ofukování čelního skla. Nově je dodáván tachograf a dochází i k dalším změnám, které jsou ovšem realizovány pouze na některých vozech, záleží na jejich původním provedení. Pokud modernizace probíhá na V3S se vzduchovými stěrači, dostane elektrické, doplněné ostřikovači, tedy stejné řešení prováděné sériově u V3S M1. Starší modely také dostávají odpruženou sedačku řidiče, která se sériově montovala do V3S M2 apod. Celá elektrická soustava pracuje s napětím 12 V, včetně spouštěče. Zdrojem elektrické energie jsou alternátor a jeden akumulátor 12 V, který je nově umístěný do kovové schránky vně vozu na pravé straně. Vzhledově je V3S VM velice nenápadná a pro laika se ničím výrazným neodlišuje od běžné V3S. Z vnějšku ji lze rozpoznat nenápadnými oválnými otvory pod kapotou motoru, případně již zmíněnou vně umístěnou schránkou pro akumulátor na pravé straně vozu. V3S M2 má sice akumulátory také venku, ale schránka je větší (pro dva akumulátory) a na opačné straně podvozku. Vozidla Praga V3S VM většinou vznikají rekonstrukcí vozů zakoupených ze zásob AČR, které jsou ve velmi dobrém stavu a popsanou modernizací získávají užitnou hodnotu, která je srovnatelná s novým automobilem. Závěrem tedy ještě opakované upozornění: název Praga V3S VM vytvořil autor publikace pro možnost odlišení od ostatních provedení. Automobilu s italským motorem HR 694 HT3 jinak zůstává původní značení Praga V3S, případně V3S M1.
98
PRAGA V3S Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183856