Proč jsi stále tak neklidný?!
televize, PC. Když dva dělají totéž, není to totéž. Je po čertech rozdíl narodit se coby dítko s LMD dejme tomu v Bílém domě ve Spojených státech nebo v šedivém domě na sídlišti Chánov v České republice. A to nebere me v úvahu extrémy – lze se narodit v chýši v hladomorem postiženém Somálsku. Je možno přijít na svět v rodině univerzitního profesora žijícího v poměrně malém bytě zaplněném knihami a velmi citlivého na hluk. Ten si snad vůbec nechce představit, že někdo rád nečte, ale o to raději běhá a křičí. Je též možno spatřit světlo světa v rodině australského farmáře. Jeho ranč má deset pokojů, žádnou knihovnu a polnosti v rozloze menšího okresu. S velmi vzdálenou školou se komunikuje prostřednictvím internetu. Jednou za čas je tam nutno zaletět. Kontext, podmínky, situace, vše drasticky promíchá a pozmění. Libo příklad? Padesát šest let po válce uveřejnil zcela seriózní český časopis rozhovor s dvaadevadesátiletou dámou, jež přežila holocaust. Dáma od mítla svědčit v procesu s Adolfem Eichmanem. Původně asistentka špič kového právníka, coby Židovka přidělena na komandaturu v Terezíně. Tam administrativně připravovala transporty do Osvětimi. Při práci se setkávala s Adolfem Eichmanem. Znala ho jako uctivého člověka, který nikdy nezvýšil hlas, tím méně pak někoho uhodil. Vždy pozdravil… Zůstaneme-li u muže, jehož jméno je synonymem vraha milionů lidí, nutno dodat, že pocházel z řádné středostavovské rodiny a sám podob nou, evidentně značně soudržnou rodinu založil. Dokonce se zdá, že jeho syn je naprosto řádný člověk, na hony politicky vzdálený všemu, co by jen připomínalo (neo)nacismus. Opravdu nikde nic nápadného, vše v normě… jen taťka, řádný úředník, byl, byť v rukavičkách, masový vrah, na jehož kontě jsou miliony obětí. Těžko pak říkat „dobrá rodina = dobré podmínky pro vývoj“ a naopak „špatná rodina = špatné podmínky“. Jisté je, že rodina není pouhým souborem osobností, ale systémem. Systém je víc než soubor částí. Má vlastní pravidla a organizaci. Členové rodiny určují, kdo je a kdo není jejím váženým členem. „Outsidery dokáží od ostatních oddělit zvláštním plotem,“ říká opět Minuchin. Onen plot ne jen dělí, ale i formuje. Role jsou vytvořeny a rozděleny, nepsaná pravidla jasná, pozice pro každého určena. Jestliže jednou zaujímáte atraktivní post „radost svých rodičů“, těžko to změníte. Žel, platí to i naopak. I 98 I
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183522