Skip to main content

Mrtví neznají klid (Ukázka, strana 99)

Page 1

„Musíte mi říct, co víte o manželových tajemných obchodech.“ Ani se nepohnula. „Měl byste odejít. Právník mi poradil, ať s vámi nemluvím.“ „Podívejte, to by pravděpodobně všechno jen zhoršilo. Jste hlavní podezřelá. Naděje, že se objeví živý, je nulová. Musíte mi poskytnout informace, které policii nasměrují jinam, takže se o vás přestane zajímat. Teď není čas dělat si starosti o pověst rodiny.“ Povzdychla si. „Myslím, že se mluvilo o padělcích, o drogách. Věděl o tom. Považoval ty řeči za legrační. Nikdy jsem nic z toho nebrala vážně.“ Venku se začalo stmívat. „O čem to Zacharius –“ Rosemary se podívala do prostoru za mnou. Ohlédl jsem se. Dovnitř vešla služebná a za ní dva muži, které jsem znal z oddělení. Grygera a Swanson. „Co se děje?“ zeptal jsem se. Z nějakého důvodu jsem si myslel, že přišli za mnou, ale ne, dívali se na Rosemary. Otočil jsem se k ní. Na výraz v jejích očích nikdy nezapomenu. Grygera promluvil jako první. „Rosemary Thomasová, mám příkaz k vašemu zatčení.“

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183350


Kapitola 7 J o nat h a n S a n t l o f e r

Joseph Arthur Kröge léto nenáviděl. Nejenom kvůli horku, ale i kvůli náladě, kterou vyvolávalo, kvůli absolutnímu nedostatku profesionality mezi jeho podřízenými v muzeu. Jako by horké počasí bylo nejenom výzvou k zábavě, ale také omluvou pro zapomínání na odpovědnost. Věděl, že polovina jeho lidí se bude každé léto rekreovat někde na evropském či jiném pobřeží, i když nevěděl, kdo kam jede, a bylo mu to jedno. Berlínské Muzeum německých dějin bylo to jediné, co ho zajímalo ode dne, kdy skoro před dvěma desetiletími převzal funkci jeho ředitele. Vzděláním vědec, přičemž někteří tvrdili, že i povahou, věřil v poctivou práci a rutinu. Dnes, ostatně jako každý den, odešel ze svého bytu v Mitte na horní Friedrichstrasse v 8.12, podzemkou dojel na Museumsinsel a do muzea dorazil přesně v devět. Namísto obvyklých deseti minut se tentokrát denním plánem práce zabýval jen šest minut, když si uvědomil, že bedna, která dorazila z Ameriky, se už celý týden válí v dílně ve sklepě. Už toho měl dost. Rozčilovalo ho to. Pomyšlení na to, že jeden z jeho oblíbených objektů, který byl navíc populární mezi návštěvníky muzea, spočívá ve vlhké dílně, ho dohánělo k šílenství. Kröge sáhl po telefonu, ale uvědomil si, že příslušní zaměstnanci muzea jsou v podstatě jako všichni ostatní na dovolené.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183350


V chodbě vedoucí do skladu v suterénu bylo horko, což byl následek toho, že se klimatizace na noc vypínala, tedy snahy o šetření energií, s níž Kröge nesouhlasil, ačkoli to správní rada odhlasovala. Ještě víc mu vadilo, že se mu naškrobená bílá košile začínala lepit na tělo. Především litoval, že železnou pannu vůbec do Ameriky dovolil poslat, jenže tamější kurátorka ho vytrvale bombardovala dopisy, a nakonec mu osobně zavolala, prosila ho a vysvětlovala, že právě tento kousek by se měl stát středobodem výstavy věnované mučicím nástrojům. Nakonec ho svým přímým vystupováním a milým chováním přesvědčila. Na rozdíl od většiny amerických kurátorů, s nimiž kdy jednal a kteří se domnívali, že mají kdykoli právo na cokoli, připomínala Rosemary Thomasová spíš sametový parní válec. Byla stejně jemná i přesvědčivá. Dostála svým slibům a její výstava v McFallově muzeu umění se dočkala velkého ohlasu v tisku, takže odlesk slávy dopadl i na jeho instituci. Možná to nakonec přece jen nebyl tak špatný nápad, ačkoli teď už se nemohl dočkat, až objekt znovu vystaví. Dílna připomínala hrobku. Mezi bednami různých rozměrů se člověk ztrácel, na stole se válely nástroje, podlaha byla samá pilina a další dřevěný prach se vznášel v horkém, lepkavém vzduchu. Kröge znechuceně supěl. Jak si jeho zaměstnanci mohli dovolit nechat místnost v takovémto stavu? Cestou k velké bedně, která byla skoro o metr vyšší než on a dvakrát tak široká, bezmocně kroutil hlavou. Bednu obešel, jako by si prohlížel nějaký předmět z dalekého vesmíru. Náhle se zarazil, protože si všiml skoro půl metru dlouhé praskliny v překližce. Snad se panna při přepravě nepoškodila?

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183350


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Mrtví neznají klid (Ukázka, strana 99) by Kosmas-CZ - Issuu