„Musíte mi říct, co víte o manželových tajemných obchodech.“ Ani se nepohnula. „Měl byste odejít. Právník mi poradil, ať s vámi nemluvím.“ „Podívejte, to by pravděpodobně všechno jen zhoršilo. Jste hlavní podezřelá. Naděje, že se objeví živý, je nulová. Musíte mi poskytnout informace, které policii nasměrují jinam, takže se o vás přestane zajímat. Teď není čas dělat si starosti o pověst rodiny.“ Povzdychla si. „Myslím, že se mluvilo o padělcích, o drogách. Věděl o tom. Považoval ty řeči za legrační. Nikdy jsem nic z toho nebrala vážně.“ Venku se začalo stmívat. „O čem to Zacharius –“ Rosemary se podívala do prostoru za mnou. Ohlédl jsem se. Dovnitř vešla služebná a za ní dva muži, které jsem znal z oddělení. Grygera a Swanson. „Co se děje?“ zeptal jsem se. Z nějakého důvodu jsem si myslel, že přišli za mnou, ale ne, dívali se na Rosemary. Otočil jsem se k ní. Na výraz v jejích očích nikdy nezapomenu. Grygera promluvil jako první. „Rosemary Thomasová, mám příkaz k vašemu zatčení.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183350