98 n Úvod do studia práva
disciplinární, odpovìdnost soukromoprávní (odpovìdnost za porušení povinností ve vztazích upravených soukromoprávní metodou úpravy). A. Trestný èin Trestným èinem se rozumí pro spoleènost nebezpeèný èin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákonì. Èin, jehož stupeò nebezpeènosti pro spoleènost je nepatrný (u mladistvých pachatelù musí být stupeò nebezpeènosti èinu pro spoleènost vyšší než malý), není trestným èinem ani v pøípadì, že vykazuje znaky trestného èinu. Aby šlo o trestný èin, je nutno splnit zároveò dvì podmínky: Aa. èin musí být nebezpeèný pro spoleènost (materiální podmínka); Ab. èin musí vykazovat znaky uvedené v trestním zákonì (formální podmínka). Obì podmínky musí být splnìny souèasnì, pokud by byla naplnìna pouze jedna, nejde o trestný èin. Aby byl pojem trestného èinu plnì vymezen, je tøeba doplnit, že trestní zákon považuje ze trestné, a tedy ze trestný èin, také pøípravu ke zvlášť nebezpeènému trestnému èinu, pokus trestného èinu, organizátorství, návod a pomoc k trestnému èinu. Ad Aa) Pojem nebezpeènost trestného èinu pro spoleènost není v zákonì definován, jsou v nìm však stanovena kritéria, z nichž se v konkrétním pøípadì vychází pøi hodnocení jejího stupnì. Kritérii jsou pøedevším osoba pachatele, míra zavinìní a pohnutka, zpùsob provedení èinu a jeho následky, jeho okolnosti a význam chránìného zájmu, který byl èinem dotèen; zèásti jsou tato kritéria vymezena v tzv. pøitìžujících a polehèujících okolnostech. Ad Ab) Pod pojmem znaky uvedené v zákonì je možno rozumìt naplnìní znakù nìkteré ze skutkových podstat trestných èinù popsaných ve zvláštní èásti trestního zákona a dále stanovený vìk pachatele a jeho pøíèetnost. V trestním právu se nutnì projevují urèité výrazné rysy vyplývající z povahy práva, zejména se tu projevuje jednota represe (trestání) a výchovy. Za spáchaný èin ukládá trest po provedeném trestním øízení soud. Systém trestù je upraven tak, že zahrnuje takové újmy, které na základì spravedlivého postihu odpovídají závažnosti deliktu. Ve smyslu trestního zákona mùže soud uložit nìkterý z tìchto taxativnì vymezených druhù trestù: odnìtí svobody, obecnì prospìšné práce, ztrátu èestných titulù a vyznamenání, ztrátu vojenské hodnosti, zákaz èinnosti, propadnutí majetku, penìžitý trest, propadnutí vìci, vyhoštìní a zákaz pobytu. Žádný jiný druh trestu nemùže být podle èeského právního øádu za trestné èiny uložen. Kromì trestù mohou být ukládány i ochranná opatøení, ale jen ta, která jsou upravena trestním zákonem. Úèelem trestu je chránit spoleènost pøed pachateli trestných èinù, zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné èinnosti a vychovávat jej k tomu, aby vedl øádný život, a tím pùsobit i na ostatní èleny spoleènosti (jde tedy o individuální a generální prevenci). B. Správní delikt Správní delikt je protiprávní jednání spoleèensky škodlivé, jehož znaky jsou stanoveny zákonem, za které ukládá správní orgán na základì zákona a zpùsobem zákonem stanoveným sankci. Hodnoty a zájmy spoleènosti jsou chránìny èasto ustanoveními jednak o správním deliktu, jednak o trestném èinu. Hranice mezi trestnými èiny a správními delikty bývá spatøována zejména v závažnosti deliktu a dále v rozdílném stupni spoleèenské nebezpeènosti, resp. škodlivosti. Pøitom hranice mezi trestnými èiny a správními delikty se pod vlivem øady
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182927