T VORBA ROZHODOVÁNÍ A ANALÝZA V POLITICE
něj založeno na postupné dedukci z nejjednodušších pojmů, principů.111 Řada současných ideologií, inklinujících k vědecko‑filozofickému způsobu myšlení, je konstruována na podobných zásadách, jaké vyzdvihl Descartes. Racionalizace ideologií je spojena s hledáním výchozí struktury principů a pojmů, která by byla a je pro stoupence dané ideologie jasná a zřetelná, nevyvolávající žádné pochybnosti a z níž by se dalo odvodit celkové hodnotové paradigma dané ideologie, a to včetně pojetí společenského vývoje. Problémem ovšem je, že to, co je jasné a zřetelné, je často opět otázkou zájmu a hodnot jednotlivých subjektů. Pojmy verifikace a falzifikace, které se rovněž považují za kritéria pravdivosti, vznikly historicky v rámci novopozitivistické koncepce. Verifikace je ověřování, metodický postup při zjišťování pravdivosti hodnoty věty nebo hypotézy. Verifikace může být dvojí – logická nebo empirická. Logická verifikace je postup, kdy se z určitých tvrzení pomocí dedukce odvodí takové věty, jejichž pravdivostní hodnotu lze stanovit například pomocí běžných pravdivostních tabulek. Ve společenských vědách je logická verifikace provázena verifikací empirickou. Empirická verifikace předpokládá, že jsou odvozené věty ověřovány experimentem, pozorováním nebo zkušeností. Verifikace spočívá v nalezení údajů, které by podpořily výchozí tvrzení. Pokud hledáme naopak údaje (fakta) opačné, pak hovoříme o falzifikaci tvrzení. Podobně jako předcházející kritéria ani verifikace a falzifikace nejsou jednoznačné. Zkušenost, s níž jsou spojeny, je vždy zkušeností určitého období a určité části společnosti. Zkušenost je navíc vždy závislá na výsledcích činnosti. Se změnou charakteru nebo podmínek činnosti může dojít ke změně zkušenosti, což se může projevit i ve změně hodnocení. Posledním kritériem, o němž se zmíníme, je praxe. Praxe je součástí marxistické koncepce112. Pod praxí se chápe předmětno‑praktická, společenská a historická činnost lidí, tj. přetvářející činnost společnosti vzaté v historické kontinuitě. Podle tohoto kritéria je výpověď, teorie či ideologie pravdivá, pokud koresponduje s objektivním stavem věci, tj. pokud při jejich aplikaci odpovídá realita obsahu daného výroku, teorie či ideologie. Ani toto kritérium není pochopitelně absolutní.113 Pokud praxe (výsledky činnosti) odpovídá našim tvrzením, neznamená to, že naše tvrzení situaci charakte111 Vše, co člověk svými smysly přijímá, může být podle Descarta klam s výjimkou jednoho, a to, že je člověk myslící bytostí (cogito ergo sum). Vše, co poznáváme stejně bezprostředně, stejně jasně a zřetelně (clare et distincte), musí být podle něj stejně jisté. 112 Je ji však možné najít již v Bibli. Dt 18,22. 113 Praxe není v rozporu ani s verifikací, ani s falzifikací. Je však kritériem hlubším, neboť přesahuje horizont existující zkušenosti.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182904