VIII. Úžlabí střešní
45. Bednění pro vykrývaná úžlabí Podmínkou pro vykrytí úžlabí taškou je změkčení úhlu, který mezi sebou svírají úboční roviny. Jedná se zpravidla o úhel tupý, ale na vykrytí je to pořád úhel nepřijatelný. Proto je nutno vybednit úžlabní úhel tak, aby stékající voda nalezla jakýsi žlab, který není řezově prolomen v úhlu. Nejvhodnější je vytvořit žlab v segmentu nebo v eliptickém oblouku. Takové úpravy se docílí jedině správným zabedněním úžlabí. O bednění pro vykrývaná úžlabí existuje spousta literatury a několik samostatných statí. Pro naši potřebu stačí předložit jen ta nejednodušší a nejčastější řešení. Navázaná úžlabí bývají pravidelně vybedněna klínovitými prkny nebo fošnami. Klínové fošny musí být řezané a jejich pokládka závisí na sklonu střešních rovin. Bednění provádějí nejčastěji tesaři a úhel klínové fošny si odměří z řezu, nakresleném na prkně (obr. 1). Velice oblíbené je i bednění minimálně ze tří prken, přičemž velmi záleží na napojení námětků na úžlabní krokvi (obr. 2). Pokud jsou námětkové krokve osazené, prkna se utápí, pokud jsou jen lípnuté, prkna se seříznou do klínu (obr. 2). Dnešní pokrývači si většinou ohnou kusy pásoviny cca 50/6 mm, získané oblouky si vyloží dřevem, nejčastěji krátkými paklíky z fošen tl. 40 mm a paklíky přišroubují otvory v pásovině vratovými šrouby. Takto vystrojené prefabrikáty se přišroubují vruty se šestihrannou hlavou k úžlabním námětkům. Pásovina se samozřejmě podkládá klíny z hranolů nebo fošen přibitými do námětkových krokví a do krokve úžlabní. Nesmí se stát, aby oblouk z pásoviny visel v prostoru, potom by byl namáhán silovou složkou rovnoběžnou s úžlabím a došlo by k poruše. Takto připravené formy pro bednění se vystrojí prkny, řezanými na šíři 6 cm. Prkna se přibíjejí do fošnových paklíků. Pokud se budou pokládat bobrovky v úžlabí na latě, pak se v těchto obloucích laťují přířezy z prken tl. 20 mm a šířky 30 mm. Tyto prkenné latě se přibíjejí do každého prkna bednění. Lať musí vytvořit oblouk shodný s obloukem prken bednění. Velice důležitý je plynulý přechod těchto latí na latě úbočních rovin. Jakákoli nepřesnost větší než 1 cm se v návaznosti na úboční roviny projeví. Takto vybedněné úžlabí se zpravidla kryje stejně jako přilehlé roviny střešní. Někdy na sucho, přičemž každá taška se připevňuje k bednění vázacím pozinkovaným drátem. Při krytí se musí pokrývač vystříhat použití malých profilů nebo kos. Tyto „vyšlizmy“ musí nahradit polovinami tašek v patřičné délce. Křížové spáry v krytině úžlabí jsou chybou. Při položení zplna do malty se závěsné nosy u tašek zpravidla odseknou a bednění se namaltuje. Všechny spáry v úžlabí se zatírají maltou. Vznikne tak kompletně vyspárovaná segmentová plocha. Při pokládání vykrývaných úžlabí se na bednění podkládá pod krytinu asfaltový nebo plechový pás, který se vytáhne až pod prvé tašky úbočních rovin. Jinak je bednění i pokládka krytiny u všech vykrývaných úžlabí podobná.
98 – 99
100 osvědčených stavebních detailů – klempířství a pokrývačství Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182865