Objektové metody se začaly tvořit již od poloviny sedmdesátých let, avšak až do poloviny let devadesátých neexistoval komplexní modelovací jazyk/metoda, která by pokryla celou problematiku. Proto se v roce 1994 začalo ve firmě Rational přemýšlet o sjednocení a rozšíření stávajících metod. Autoři metod Grandy Booch a Jim Rumbaugh, kteří byli zaměstnanci fy Rational, sloučily své metody Booch a OMT (Object Modeling Technique), a už za rok byla na světě verze 0.8 jazyka UML. Později se přidal i Ivar Jacobson, jehož firma Objectory se sloučila s Rational, se svojí metodou OOSE (Object-Oriented Software Engineering). Sjednocování metod si dalo tyto cíle: ❚ Modelování systémů (nejen software) pomocí objektových pojmů. ❚ Spojení pojmových i výkonných částí. ❚ Vytvořit modelovací jazyk vhodný jak pro lidi, tak pro stroje. Během roku 1996 se projevily snahy o standardizaci, vytvořilo se UML konsorcium, kde byly firmy jako: Digital Equipment Corp., HP, i-Logix, InteliCorp, IBM, ICON Computing, MCI Systemhouse, Oracle, Rational Software, TI a Unisys. Jazyk UML je standardizován skupinou OMG (Object Management Group). Jazyk UML je tedy neproprietální a otevřený všem – i v tom je jeho budoucnost. Spousta firem přijala UML jako svůj organizační standard. UML v dnešní podobě je zamýšlen jako základ pro mnoho různých činností jak pro vizuální modelování, tak pro simulace či vývoj software.
Základní principy jazyka UML Principy UML lze nastínit několika body: ❚ Na každý složitý problém je vhodné se dívat z více úhlů pohledu. Jeden pohled nestačí. ❚ Každý model může býti vyjádřen s různou přesností. ❚ Nejlepší modely jsou pak spojeny s realitou. Proto UML definuje následující typy diagramů, které umožňují různé úhly pohledu. ❚ Diagram případů použití (use case diagram). ❚ Diagram tříd (class diagram). ❚ Diagramy chování: ■ stavový diagram (statechart diagram); ■ diagram aktivit (activity diagram); – sekvenční diagram (sequence diagram); – diagram spolupráce (collaboration diagram) ❚ Implementační diagramy: ■ diagram komponent (component diagram); ■ diagram rozmístění (deployment diagram).
Stručný postup modelování – analytická fáze Postup modelování jde shrnout do několika sekvenčně prováděných bodů. Samozřejmě, modelování je postup iterativní, proto se v praxi dělají v tomto postupu různé cykly či skoky. Nejčastější postup tedy je (vysvětlení následují níže): 1. Pohled případů použití – herci 2. Pohled případů použití – případy použití 3. Pohled případů použití – vztahy herci – případy použití 4. Pohled případů použití – sekvenční diagramy či diagramy spolupráce 5. Logický pohled – třídy 6. Logický pohled – vztahy mezi třídami a jejich typy a násobnosti 7. Logický pohled – atributy a operace tříd 8. Logický pohled – roztřídění do balíků 9. Logický pohled – stavové diagramy
98 Webové a agentové technologie
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182803