DPH 2012 – výklad s příklady je povinen jej vystavit nejpozději do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo první zdanitelné plnění nebo byla přijata první úplata za plnění uvedená na tomto souhrnném dokladu. Údaje společné pro všechna samostatná zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně mohou být na souhrnném daňovém dokladu uvedeny pouze jednou, údaje o datu uskutečnění plnění nebo přijetí úplaty, podle toho, který den nastane dříve, jednotkové ceně bez daně a slevě, pokud není obsažena v jednotkové ceně, základu daně, sazbě daně, popřípadě osvobození od daně, a výši daně musí být uvedeny zvlášť pro každé samostatné plnění. Obdobně lze postupovat při vystavení daňového dokladu za zdanitelné plnění, na které byla před jeho uskutečněním ve stejném kalendářním měsíci přijata úplata. (3) Plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, může zplnomocnit k vystavení daňového dokladu svým jménem a) osobu, pro kterou se zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně uskutečňuje, pokud se plátce, který zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně uskutečňuje, písemně zaváže, že přijme všechny takto vystavené daňové doklady, nebo b) třetí osobu. (4) Daňový doklad může být vystaven se souhlasem osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, i v elektronické podobě, pokud jej plátce nebo osoba uvedená v odstavci 3 opatřila zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaný elektronický podpis“) nebo elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaná elektronická značka“) nebo pokud je zaručena věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu daňového dokladu elektronickou výměnou informací (EDI)21). (5) Za správnost údajů na daňovém dokladu a za jeho vystavení ve stanovené lhůtě odpovídá plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, a to i v případě, že daňový doklad byl vystaven osobou podle odstavce 3. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně ze zjednodušeného daňového dokladu a daňového dokladu při hromadné přepravě osob odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, i když je na těchto dokladech výše daně uvedena plátcem uskutečňujícím zdanitelné plnění nebo osobou podle odstavce 3. Daň se vypočte podle § 37. Za správnost údajů, které musí být doplněny na daňovém dokladu podle § 31, 32 a 35, odpovídá osoba, která je povinna tyto údaje na daňovém dokladu uvést. (6) Pokud jsou na daňovém dokladu uvedena plnění s různými sazbami daně nebo zdanitelná plnění a plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, musí být na tomto dokladu uvedeny základy daně a výše daně odděleně podle stanovených sazeb nebo osvobození od daně. U zjednodušeného daňového dokladu se částky včetně daně uvádí odděleně podle stanovených sazeb. (6) Pokud jsou na daňovém dokladu uvedena zdanitelná plnění a plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, musí být na tomto dokladu uvedeny základy daně a výše daně odděleně za zdanitelná plnění a základy daně za plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně odděleně.* *Redakční poznámka: Účinnost od 1. 1. 2013. (7) Pokud je daňový doklad vystaven v cizím jazyce, je plátce, který daňový doklad vystavil nebo jehož jménem byl daňový doklad vystaven, nebo osoba, která takový daňový doklad přijala, povinna na žádost správce daně zajistit jeho překlad do českého jazyka.
Komentář k § 26 V tomto paragrafu jsou stanovena obecná pravidla pro vystavování daňových dokladů, která platí jak pro tuzemská, tak i intrakomunitární plnění, neplatí však pro dovoz a vývoz. Vystavení daňového dokladu osobě povinné k dani a právnické osobě, která není založena nebo zřízena za účelem podnikání je od 1. 1. 2009 povinné. Plátce, který nevede účetnictví, nesmí vystavit daňový doklad při přijetí úplaty, pokud z ní podle § 21 odst. 2 k datu přijetí nepřiznal daň, pokud daň přiznal vzniká mu povinnost daňový doklad vystavit. Novela k 1. 1. 2010 doplnila logickou podmínku, že se musí jednat o úplatu za plnění, která jsou plněním zdanitelným nebo plněním osvobozeným s nárokem na odpočet daně.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182800
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty,
Lhůta pro vystavení daňového dokladu je nadále do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně s nárokem na odpočet daně a do 15 dnů ode dne přijetí úplaty, pokud přijetí úplaty předchází uskutečnění zdanitelného plnění. Zákon zdůrazňuje, že údaje o dani (pozor u plnění s přenesenou daňovou povinností podle § 92a až § 92e) a o základu daně se na daňových dokladech uvádějí v české měně. Odstavec 2 definuje souhrnný daňový doklad pro případy, kdy plátce uskutečňuje několik samostatných zdanitelných plnění nebo plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně pro jednu osobu. Toto ustanovení současně definuje i povinnosti plátce, který se rozhodl souhrnný daňový doklad vystavit, tj. vystavit tento doklad nejpozději do 15 dnů od konce toho kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo první zdanitelné plnění nebo byla přijata první úplata za ta plnění, která jsou uvedena na souhrnném daňovém dokladu. Určité zjednodušení při použití souhrnného daňového dokladu spočívá zejména v možnosti uvádět údaje, které jsou společné pro všechna samostatná zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet dani na tomto dokladu pouze jednou (zejména údaje o plátci, který plnění uskutečňuje, nebo o plátci, pro kterého jsou zdanitelná plnění určena). Ostatní údaje, tj. o datu uskutečnění plnění nebo přijetí úplaty (podle toho, který den nastane dříve), jednotkové ceně bez daně a slevě (není-li již obsažena v jednotkové ceně), základu daně, sazbě daně, popř. osvobození od daně a výši daně musí být uvedeny vždy a samostatně za každé plnění. Pokud je přijata úplata ve stejném kalendářním měsíci jako se uskutečnilo zdanitelné plnění, ale před jeho uskutečněním, lze vystavit pouze jediný daňový doklad, na kterém bude samozřejmě uvedena jak úplata, která předcházela zdanitelnému plnění, tak vlastní zdanitelné plnění. Zákon od l. května 2005 zlegalizoval a upravil podmínky pro možnost vystavovat daňové doklady osobou jinou, než která uskutečnila plnění a to ve dvou úrovních. Pokud bude zplnomocněna k vystavení daňového dokladu osoba, která je v dodavatelsko-odběratelském vztahu s osobou, která zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené s nárokem na odpočet daně uskutečňuje, tzn., že doklad vystavuje osoba v jejíž prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje, je nutné, aby toto zplnomocnění bylo písemné a je podmíněno smluvním závazkem osoby, která plnění uskutečňuje, že bude přijímat všechny takto vystavené daňové doklady. Druhá úroveň se týká zplnomocnění třetích osob k vystavení daňového dokladu, kde již žádné písemné smluvní ujednání není podmínkou. V odstavci 4 je stanovena možnost vystavování daňových dokladů v elektronické formě (se souhlasem osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje), pokud splňují podmínky dané doporučením Evropské komise o právních aspektech elektronické výměny informací, popř. je doklad ověřen podle zákona o elektronickém podpisu. Věcnou změnu novela 2010 nepřinesla, ale faktem je, že dosud používané pojmy již nebyly relevantní a proto je v zákoně od 2010 použit nový pojem tzv. „uznávaný elektronický podpis“, což ale není nic jiného, než, dosavadní kvalifikovaný certifikát s podmínkou, že je vydán akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. Samozřejmě podle směrnice je zachována i možnost využití elektronické výměny informací (EDI), pokud je zaručena věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu daňového dokladu Podle odstavce 5 je stanoveno, že za správnost údajů na daňovém dokladu odpovídá plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně (tedy i v případě, že je k vystavení daňového dokladu zmocněna jiná osoba). (Opět pozor u plnění s přenesenou daňovou povinností podle § 92a až § 92e). U zjednodušeného daňového dokladu a u dokladu o zaplacení při hromadné přepravě osob odpovídá za správnost výpočtu výše daně z částky v úrovni vč. daně plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, a to i v případě, že částka daně je již na těchto dokladech uvedena plátcem daně, který zdanitelné plnění uskutečňuje, nebo osobou zmocněnou k vystavení daňového dokladu.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182800
DPH 2012 – výklad s příklady
V odstavci 7 je zachována povinnost uvádět na daňovém dokladu, v případě, že se jedná o více zdanitelných plnění s různými sazbami daně nebo o plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet, základy daně a částky výše daně odděleně podle sazeb daně nebo podle osvobození od daně. U zjednodušeného daňového dokladu, na kterém jsou uváděny částky za plnění včetně daně, plátce uvádí jednotlivá plnění odděleně podle sazeb daně. Od 1. 1. 2011 zavedením Daňového řádu, který nahradil zákon o správě daní a poplatků může vyvolávat problém skutečnost, že správce daně má právo na překlady daňových dokladů do češtiny v případech, kdy jsou vystaveny v cizím jazyce. Na druhé straně tento překlad nemusí vyžadovat. Každopádně doporučuji si se správcem daně domluvit, které daňové doklady nemusím pro správce překládat nebo nechat přeložit do češtiny. § 27 Uchovávání daňových dokladů (1) Plátce je povinen uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně nejméně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, na jím zvoleném místě. Po tuto dobu plátce odpovídá za věrohodnost původu dokladů, neporušitelnost jejich obsahu, jejich čitelnost a na žádost správce daně za umožnění přístupu k nim bez zbytečného odkladu. (2) Daňový doklad v listinné formě lze převést do elektronické podoby a uchovávat pouze v této podobě, pokud metoda použitá pro převod a uchování zaručuje věrohodnost původu, neporušitelnost obsahu daňového dokladu a jeho čitelnost a pokud je daňový doklad převedený do elektronické podoby opatřen uznávaným elektronickým podpisem nebo uznávanou elektronickou značkou osoby odpovědné za jeho převod. (3) Pokud plátce vystavuje, přijímá a uchovává daňové doklady v elektronické podobě a místem uchovávání není tuzemsko, musí plátce zajistit pro správce daně právo volného přístupu v reálném čase elektronicky k daňovým dokladům i datům zaručujícím věrohodnost jejich původu a neporušitelnost jejich obsahu. (4) Plátce je povinen předem oznámit správci daně místo uchovávání daňového dokladu, pokud toto místo není v tuzemsku. (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují i na právního nástupce plátce při uchovávání daňových dokladů rozhodných pro stanovení daňové povinnosti plátce a na osoby povinné k dani nebo právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, při uchovávání přijatých daňových dokladů.
Komentář k § 27 V tomto paragrafu jsou stanoveny podmínky pro uchování daňových dokladů. Plátce má povinnost uschovávat všechny daňové doklady nejméně po dobu l0 let, a to od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo, a to na plátcem určeném místě. Plátce po celou dobu 10 let odpovídá za věrohodnost původu dokladů, neporušitelnost obsahu, jejich čitelnost a je povinen umožnit správci daně na jeho žádost přístup k těmto dokladům bez zbytečného odkladu. V odstavci 2 je zakotvena možnost převodu daňového dokladu v listinné podobě do elektronické podoby a možnost jeho úschovy v této podobě, pokud je pro převod zvolena metoda, která zaručuje neměnnost obsahu, čitelnost a věrohodnost původu. V návaznosti na ustanovení § 26 o elektronických daňových dokladech je možné převádění pouze pokud je daňový doklad převedený do elektronické podoby opatřen uznávaným elektronickým podpisem osoby odpovědné za jeho převod. Od 1. 1. 2010 jsou v zákoně použity (bez věcné změny) nové pojmy tzv. „uznávaný elektronický podpis“, což ale není nic jiného, než, dosavadní kvalifikovaný certifikát s podmínkou, že je vydán akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. V odstavci 3 je pro plátce stanovena povinnost v případě, kdy využívá daňových dokladů v elektronické podobě a pokud si zvolí místo úschovy daňových dokladů mimo tuzemsko, tuto skutečnost oznámit správci daně (odst. 4) a zajistit správci daně volný přístup v reálném čase
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182800