KR AJNÍ PR AVICE A KR AJNÍ LEVICE V ČR
anarchistů a vytvoření nové organizace, která vznikla pod názvem Federace sociálních anarchistů (FSA). Zatímco ČSAF zůstala otevřenou, „syntetickou“ organizací, ve které po odchodu velké části sociálních anarchistů patrně nejvýznamnější názorový proud prezentoval enviromentální orientaci, FSA, i díky tomu, že navázala na činnost Anarchosyndikalistické federace, se zaměřila na oblast politických a ekonomických bojů, přičemž jejich cílem bylo jednotné anarchistické hnutí, které syndikátů pracujících využívá coby „praktického nástroje“, nicméně pokrývá i jiné způsoby organizace (např. lokální), druhy činnosti (agitace, vzdělávání atd.), funguje coby integrální hnutí (FORA model90) s konečným cílem dosažení anarchokomunismu (An. F., 1997a). Druhým definujícím momentem nové FSA se stala publikace textu M. Bookchina „Sociální anarchismus nebo anarchismus jako životní styl?“ v časopise Svobodná mysl (Svobodná práce91) (Bookchin, 2008), ve kterém proti sobě autor postavil politický, kolektivistický (a sociálně ekologický, racionální atd.) anarchismus a individualistický, kulturní či subkulturní (a ekoprimitivistický, iracionální atd.) proud anarchismu. Obdobně jako Bookchin se představitelé FSA ztotožnili s anarchismem politickým a kolektivistickým. Programem ČSAF na přelomu tisíciletí bylo odstranění státu a kapitalismu. Jádrem kritiky státu (včetně systému parlamentní demokracie) byla nemožnost participovat na rozhodování a ovlivňovat reálně chod státních institucí v období mezi volbami, historicky ČSAF stát považovala za garanta soukromého vlastnictví výrobních prostředků a vykořisťování. Kapitalismus se pak dle nich stal spekulativní, pro svoji moc a nezávislost na konkrétním teritoriu (globálnost) nekontrolovatelný a nebezpečný. Kromě kapitalismu ČSAF nicméně odmítala i diktaturu proletariátu. Coby alternativu ČSAF prosazovala svobodnou společnost na principu dobrovolných dohod uzavřených v rámci samosprávy, konkrétního teritoria či lokality, při možnosti všech, jichž se to týká, se k problému vyjádřit. Samospráva se měla týkat i výroby, přičemž enviromentální problematika byla zohledněna v požadavku omezení průmyslové výroby na ekologicky udržitelnou úroveň při snížení odpracova90 Federación Obrera Regional Argentina (FORA, http://fora‑ait.com.ar/blog/) – argentinská anarcho komunistická federace, která vznikla v roce 1901. Na 9. kongresu v dubnu 1915 od anarchokomunismu ustoupila, aby se stala politicky neutrální (a otevřela se i dalším socialistickým směrům). Anarchisté tento ústup od principů anarchokomunismu neakceptovali, což vedlo k rozkolu a rozpadu FORA na dvě – anarchistickou a syndikalistickou, politicky neutrální. Zatímco syndikalistická, politicky neutrální se stala neúspěšnou, anarchistická se rychle rozrostla a typický se pro ni stal právě model univerzální anarchistické organizace (sdružující jak anarchistické dělníky a jejich syndikáty, tak umělce či intelektuály atd.). 91 V době vydávání Bookchinova eseje se časopis přejmenoval, první díl tedy vyšel v časopise Svobodná mysl č. 10 a druhý v časopise Svobodná práce č. 11.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182751