jednu maličkost – na to, že je na cestě na Plum Island, který s případem nijak nesouvisí. A taky se zapomněl zmínit o FBI a CIA. Obdivuji lidi, kteří vědí, kdy a jak veřejnost obalamutit. Co kdyby Max řekl: „Je tu padesátiprocentní pravděpodobnost, že Gordonovi prodávali smrtící svinstva teroristům, kteří plánují vymazání veškerého života v Severní Americe“. Pravděpodobně by to způsobilo menší paniku na burze a možná by začala být trochu tlačenice na letištích, protože by se řada občanů nečekaně rozhodla pro dovolenou v Jižní Americe. Ale stejně to bylo krásné ráno. Po pravé straně jsem zahlédl dýňové pole a vzpomněl jsem si, jak jsme jako kluci chodili v takových polích a hledali tu absolutně největší, nejkrásnější, nejoranžovější a nejkulatější dýni. S bratrem Jimmym jsme se každoročně nemohli shodnout při výběru té pravé, ale spor jsme urovnali pěstním soubojem, který jsem pravidelně vyhrával, protože jsem byl mnohem větší než on. Ale brácha měl srdce bojovníka. Další obcí je Southold, což je rovněž název celé městské oblasti. Tady končí vinice a pás země se začíná zužovat. Všechno tu vypadá divoké a jakoby ošlehané větrem. Železnice vedla chvíli po mé levici souběžně s dálnicí, pak se obě trasy zkřížily a opět se začaly rozcházet. Doprava v tuto denní dobu nebyla nijak hustá, jen občas jsem potkal farmářskou dodávku. Napadlo mě, že pokud kdokoliv z mých spolucestujících na Plum Island jede po stejné silnici, mohl bych se s ním v určitém okamžiku potkat. Blížil jsem se k vesnici Greenport, hlavní obci na North Forku, která podle informační tabule čítala 2100 obyvatel. Jen pro srovnání – ostrov Manhattan, kde jsem žil, pracoval a málem taky zemřel, je menší než North Fork a tísní se na něm dva milióny lidí. Policejní 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182725