PĚSTOVÁNÍ RÉVY VINNÉ
Kvetení révy vinné startuje v klimatických podmínkách ČR obvykle v 1. dekádě června. Kvetení jedné odrůdy révy vinné trvá průměrně 8–14 dní s ohledem na počasí. Odrůdy rozkvétají postupně podle ranosti, rozdíl činí až 10–14 dnů. Květenství se mohou vytvářet také na zálistkových letorostech. Hrozny bývají však menší než na hlavních letorostech a ve vývoji jsou zřetelně opožděné. Proto se obvykle ze zálistků odstraňují, aby neodebíraly živiny potřebné pro vývoj hroznů na hlavním letorostu. Po úspěšném opylení a oplození započíná fenofáze nasazování bobulí – vývoj semen, dužniny a slupky. Pro optimální průběh této fenofáze jsou důležité sacharidy – dostatečné množství zásobních látek v kořenech a dřevě zlepšuje odkvět a zvyšuje procento vytvořených bobulí. Fenofáze nasazování bobulí vyvolá upravení dostupných zdrojů výživy a rovnováhy mezi vegetativní a generativní částí révového keře. Nasazování bobulí je spojené výlučně s daným letorostem a může se na jednotlivých letorostech na keři odlišovat. Vývoj bobule se odehrává ve třech fázích (viz podkap. 5.2). Z pohledu ochrany révy vinné a agrotechnických zásahů ve vinici mají význam vývojová stadia BBCH 73 – bobule velikosti broku, BBCH 75 – bobule velikosti hrášku a BBCH 77 a 79 – uzavírání hroznů. Důležité jsou zejména z hlediska ochrany proti šedé hnilobě hroznů a provedení zelených prací, především odlistění zóny hroznů a regulaci násady.
Zaměkáním začíná období dozrávání. Tato fáze je fyziologicky spojena s vybarvováním bobulí. Období od kvetení do začátku zrání bývá odrůdově rozdílné, stejně jako termín zaměkání. Některé odrůdy vstupují do fenofáze zaměkání bobulí už v 1. polovině července (Čabaňská perla, Vostorg), jiné třeba až na začátku září (Merlot). Ranější zaměkání bobulí každopádně posunuje zrání do teplejší části vegetačního období. Makrostadium zrání plodů je ukončeno zralostí plodů. V červenci a srpnu, podle odrůdy, začíná vyzrávání jednoletého dřeva. Letorosty postupně od bazální části dřevnatí, mění barvu do hnědých odstínů a dřevo se stává odolnější k mrazům. Podobné vyzrávání nastává také u zimních oček – šupiny postupně hnědnou a dřevnatí. Během vyzrávání letorostů se ukládají škroby a cukry rozhodující o odolnosti révy vůči zimním mrazům a o růstu po rašení v následujícím roce. Fotosyntetická schopnost listů přetrvává i po sklizni hroznů, stále se tvoří a ukládají sacharidy, které ovlivní mrazuodolnost a plodnost pro příští rok. Vegetační období končí opadem listů. Listy postupně žloutnou nebo červenají a opadávají, listová plocha bývá často poškozena podzimními mrazíky, které prakticky ukončují vegetaci révy vinné. Toto brzké poškození listů, zvláště jsou-li na keři ještě hrozny, může negativně ovlivnit ukládání zásobních látek v kořenech a dřevě.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182592