kde jsem ještě nebyl, Líza mne prosila, abych se podíval do svého rodokmenu, že určitě tam musí být někde nějaký germánský předek, já jsem jí jen řekl, že můj děda má na pomníku napsáno Johan Ditie, že byl panským štolbou, já jsem se vždycky za toho štolbu od koní styděl, ale Líza když tohle slyšela, tak jsem nějak vyrostl v jejích očích, víc než kdybych byl český hrabě, zdálo se, že tím Ditie spadly všechny hradby i tenké stěny, které nás dělily, celou cestu mlčela, pak odemkla starý barák a stoupali jsme po schodech, na každém patře mne dlouze líbala, hladila mně kalhoty v rozkroku, a když jsme vešli do jejího pokojíku, rozsvítila stolní lampu a byla celá vlhká, v očích i ústech, a přes oči jí padalo bělmo, taková mázdra, povalila mne na kanape a zase mne dlouze líbala, jazykem mi ohmatala a spočítala všechny zuby a neustále naříkala a sténala jako stále se větrem otevírající a zavírající nenamazaná vrátka, a pak už se nedalo nic jiného dělat než to, nač jsem čekal, co ale nevycházelo ode mne jako dřív, ale vycházelo to z ní, ona měla potřebu mne a dovolovala mi všechno, zvolna se vysvlékla, dívala se na to, jak se vysvlékám i já, myslel jsem, že když je na vojně, že bude mít i nějakou uniformu ve formě spodničky nebo kombiné, že jistě musejí i sestřičky z lazaretu mít nějaké fasované prádlo, ale ona měla všechno tak, jak to měly slečny, které chodily do hotelu Paříž na vizitaci za pány burziány, jak to měly i slečny od Rajských, a potom naše nahá těla k sobě přilnula, tak nějak bylo všechno jakoby v tekutém stavu, jako bychom byli hlemýždi a lnuli k sobě jen tím vlhkým tělem vyplazeným z ulity, hrozně se ta Líza třásla a chvěla, a já jsem poznal poprvně, že jsem zamilovaný a milován, bylo to něco docela jinačího než dřív, ani mě neprosila, abych si dal pozor nebo abych byl opatrný, ale všechno bylo jen proto, aby to bylo tak, jak to bylo, pohyby a splynutí a cesta do kopce a rozsvětlování se a výstřik světla a tlumených supění a nářků, ani pak se mne nebála, ani na chvilku, břichem se vzdouvala proti mé tváři, objala mně nohama hlavu mezi klínem tak pevně, a
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182355