Hrůzu sice vzpomínala dlouho, ale i to již zaniklo v záplavě nových dnů. Dnes je spokojeně vdaná a čeká rodinu.
w
w
w
Myslela jsem si, že můj dopis se blíží již ke konci. Ale kdykoliv už chci udělat závěr, vždycky se ozve odněkud ve mně ještě nějaká připomínka, že to a ono jsem Ti ještě nevysvětlila. V tomto okamžiku mně běží myslí právě jedna důležitá vzpomínka, která mezi námi stojí jako mrak. „Jaruško,“ řekl jsi jednoho večera, kdy to bylo? „To vypadá jako výhružka a něco takového v lásce nikdy nemá přijít.“ Pršelo tehdy a my jsme chodili spolu v Holešovicích jakousi setmělou, smutnou ulicí za Uranií. Oba jsme byli zamlklí a vážní. Snad i ten déšť k tomu přispíval. Prohodil jsi, že v životě je mnohé velmi zdánlivé a klamné. Že leccos se zdá jiné, než to je ve skutečnosti. Kupříkladu Tvé manželství. Všichni že ho považují za šťastné a harmonické. „Vždyť,“ řekl jsi, „všechny podmínky ke štěstí zde byly. Andělka byla velmi hodná i hezká dívka a k tomu ještě i z bohaté rodiny na tehdejší poměry. Byla to tedy dobrá partie. Ale dávám ti své slovo, Jaruško, že proto jsem si ji nebral. Na penězích mi nikdy nezáleželo. Ujišťuji tě, že jsme se brali z lásky. Bůh ví, v čem hledat vinu, že se poměry tak změnily.“ Byl jsi velmi smutný a rozechvěn. Hledal jsi u mne útěchu a něžné slovo – a já jsem Ti místo toho řekla tu tvrdou větu – alespoň Ty jsi ji považoval za velmi tvrdou, neb jsi neznal všechny nitky, které k ní vedly. Proč jsi mně to říkal, Viktore? Svými slovy probudil jsi ve mně starou bolest. Jakýsi hlas na dně mého srdce mně říkal, že to první, co jsi pocítil kdysi ke své ženě, je silnější než Tvůj vztah ke mně. A Tvé nynější ohlušení a citové vzplanutí ke mně že jistě jednou přejde. Viktore, význam slova „kamarádství“ má pro mne jiný zvuk než pro Tebe. Nikdy se přes to slovo k sobě nedostaneme. Podle mého chápání je kamarádství upleteno z trvanlivějších řemínků než citové vzplanutí. Kamarádství je jako polní květina, odolná vůči všem nepohodám, dešti i krupobití. Kdežto citové vzplanutí je jako skleníková květina neobyčejně vzácné krásy, ale nesmírně choulostivá na každé silnější zavanutí větru. 105
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181828