Rozčileně jsem zařvala: „Nemůžu uvěřit, že je to taková mrcha! Nemůžu uvěřit, že to dělá přímo přede mnou! Udělala to schválně. Aby se mi vysmála.“ Roman se opíral o zeď a vypadal jako ztělesnění klidu. Já ale byla rozčilená a popocházela jsem sem a tam. „Samozřejmě, že to udělala schválně. To je, jako když gangster vyhrožuje své oběti v davu – v takovém případě se nemůžeš bránit, když je u toho tolik svědků.“ „Hezké přirovnání,“ zamumlala jsem. „Příště možná budu mít v posteli koňskou hlavu.“ „Mohl bych jednu nechat v její posteli, kdyby ti to pomohlo,“ nabídl se. To mě přimělo téměř až k úsměvu. Téměř. Jenže jsem si neby la úplně jistá, jestli skutečně jen žertuje. „Nejkomičtější na tom je, že s tím přišel Seth. Snažil se držet dál ode mě a napochodoval rovnou do téhle patálie.“ „Cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly.“ Neobtěžovala jsem se něco na to říct. „Podívej,“ řekl vážně a udělal pár kroků směrem ke mně. „Je hrozné, že Simone tohle dělá, a náhodu můžeme rozhodně vy loučit. Ale když tam Seth bude s Maddie, přece víš, že se nemůže nic stát. A Carter nám pak poví novinky o vývoji situace. Nemá smysl to dál rozebírat.“ „To se lehko řekne, ale hůř udělá. Nedokážu myslet na nic jiného.“ Přistoupil ke mně blíž a položil mi ruce na paže. „Opravdu? Kdypak jsi byla naposledy tančit?“ Překvapeně jsem zamrkala. Kdy jsem naposledy tančila? Na lekci salsy v knihkupectví, což bylo tenhle rok. Potom jsme ze sebe se Sethem strhali oblečení v mojí kanceláři. „Už je to nějaká doba,“ odpověděla jsem vyhýbavě a setřásla mu ruce ze svých paží. „Proč?“ „Pojďme si někam vyrazit,“ navrhl. „Je milión míst, kam mů žeme jít. Jakýkoli druh tance, který chceš. Pokud mi paměť dobře slouží, jsi dobrá tanečnice.“ Přimhouřila jsem oči. „Jsem vynikající tanečnice a ty to dobře víš.“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181749