98
/
VYUÈOVÁNÍ JAKO DIALOG
rou žáci k danému problému pøistupují, nebo kterou jim jako východisko uèitel poskytuje. Schopnost provádìt analýzu skuteènosti je ovlivnìna z vývojového hlediska úrovní poznávacích procesù, zejména myšlením. M. Vágnerová (2000) uvádí, že dìti pøedškolního vìku ještì nerozumí závislosti a vztahùm mezi jednotlivými formami existence urèitého objektu. Pøedškolnímu dítìti chybí pøedstava o možné pluralitì názorù, pak schází i impulz ke hledání objektivní pravdy. Když nìjak nìco vypadá, tak to tak podle jejich názoru také takové musí být. Dítì popisuje, co vidí, a zatím není schopno se dostat za jevovou stránku skuteènosti. Dospívající jsou už schopni uvažovat i hypoteticky nezávisle na konkrétním vymezení problému. Jsou schopni uvažovat o rùzných možnostech, dokonce i o tìch, které reálnì neexistují. Pubescent uvažuje nejen o tom, co je, ale také o tom, co by mohlo být, jak by situace mohla vypadat, v èem by se mohla zmìnit. Je to v tomto období zároveò i dùvod jeho zvýšené kritiènosti, kterou dost èasto ventiluje. Smyslem analýzy je dostat se v poznání za jevovou stránku skuteènosti s tím, že souèástí této analýzy je respektování i zhodnocování jevových stránek skuteènosti. Jevová stránka skuteènosti je pro nás jakýmsi východiskem pro pochopení podstaty jevù a situací. Deskriptivní (klasifikaèní) analýzou zjišťujeme výskyt daných jevù, jejich rozšíøení, jejich zaøazení, jejich fungování ve skuteènosti. V tìchto souvislostech jsou napø. velmi platné individuální zkušenosti žákù a lze je plnì do tohoto procesu zapojit (hledejte, kde všude se v praxi mùžete setkat s plasty – obaly, elektrotechnika, ochranné prostøedky, nádobí, pracovní pomùcky, hraèky, nábytek, stavební materiály…; jmenujte vlastnosti plastù – pružnost, pevnost, tvarovatelnost, odolnost vùèi vlivùm prostøedí…). Hledáme-li vztahy jevù, poukazujeme mimo jiné i na jejich funkènost a musíme již používat vztahovou analýzu (pøíklad: zkusme najít vztah mezi pevností a odolností vùèi prostøedí u plastù; analyzujme vztah mezi životním zpùsobem dané doby a dané spoleènosti a zpùsobem zobrazení této doby urèitým spisovatelem). Hledáme-li pøíèiny, dùvody existence daných jevù, používáme kauzální analýzu (pøíklad: hledejme pøíèiny husitského hnutí v sociálních, náboženských a národnostních pomìrech v naší zemi na poèátku patnáctého století, hledejme tyto pøíèiny i v Evropì v této dobì). V dialogu (zvláštì v humanitních pøedmìtech) mívá analyzovaný jev povahu popsané reality, povahu postoje nebo názoru. Pomocí dialogu se snažíme zjistit jeho pravdivost nebo nepravdivost, ovìøit platnost èi neplatnost urèité myšlenky. Analýza je procesem rozkladu myšlenky na prvky, procesem hledání premis (a jejich tvoøení) a závìru, který z tìchto premis vychází.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181519