Škodovkou na Sněžku i kolem světa
Roadster s motorem Rapidu posádky Pohl-Hausman
Země pokořena, zbývá nebe Fascinován překotným rozvojem aviatiky rozšířil Procházka svůj odborný zájem také na leteckou tématiku. Zájem o letadla a letectví se nepochybně datuje již z dob jeho mládí, kdy byl svědkem prvních leteckých pokusů; ve zmíněném deníku jeho otce nacházíme záznam, že jeho synové byli 2. 10. 1910 přítomni při „vzletu“ ing. Jana Kašpara ve Vysočanech. Pilotní kurz měl údajně zakázán od manželky, která prý však přiložila hojivou náplast v podobě souhlasu s cestou kolem světa automobilem. Zdá se, že Procházku od počátku zajímaly spíše civilní aplikace, tedy dopravní a sportovní letadla více než stíhačky či bombardéry. Nezapřel v sobě cestovatele tělem i duší, militarismus mu nic neříkal. V té době představovala Amerika65 následovaná Německem dvě nejvýznamnější aviatické velmoci, pokud šlo o vyspělost konstrukcí a jejich zavádění do praxe. Naopak Francie sice oplývala řadou pozoruhodných prototypů, ale ty zpravidla nedošly významnějšího uplatnění.
65 Připomeňme, že americký letoun Lockheed Electra (1935) patřil v polovině 30. let k moderním dálkovým strojům a nekorunovaný „král bot“ Jan Antonín Baťa jím vykonal slavnou obchodní cestu kolem světa. Z Douglasu DC-3, slavné „Dakoty“ (1935) pro 21–32 cestujících, se stala legenda a na celá desetiletí inspirační vzor pro řadu epigonů včetně Il-14. Kromě 10 655 amerických DC-3 vzniklo 4937 licenčních sovětských Lisunovů Li-2 a 487 japonských Showa L2D2. Americké Dakoty sloužily u ČSA do roku 1960 a dnes těchto letounů spokojících se i s travnatými ranvejemi zůstává v rozvojových zemích v provozu kolem čtyř set. Vždyť staří piloti razili heslo: „Náhradou za DC-3 je jen jiná DC-3…“
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181415
Oddíl III: Druhý poločas života
DC 3 „Dakota“ znamenala revoluci v dálkové dopravě osob i materiálu. V zobrazeném kokpitu jsou patrné dílčí modernizace, po světě (hlavně v rozvojových zemích) ještě létá kolem 400 strojů! 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181415
Škodovkou na Sněžku i kolem světa A právě v této převratné době zahajuje Břetislav Jan Procházka svoji publicistickou činnost v letectví. Zdá se, že byla na rozdíl od motoristických témat poněkud asymetrická, orientovaná spíše na informování amerických čtenářů o pokrocích dosažených v Evropě než naopak. Například v Motor Revue z 5. března 1935 se dočítáme, že Procházka, „který je již delší dobu evropským korespondentem amerického časopisu Motor, byl nyní jmenován též dopisovatelem amerického listu Aviation.“ Není jisté, zda šlo o „jmenování“ nebo pouze přetištění Procházkou zaslaného článku. Nicméně kontakty navázané před válkou z pozice novináře na volné noze a zkušenosti z oblasti civilní letecké dopravy nepochybně představovaly důležité opěrné body v budování poválečné Procházkovy kariéry v oboru signalizačních zařízení pro letiště, nádraží a další veřejné budovy.
Nad Evropou zataženo O Procházkově aktivitách v letech 1937–1941 není mnoho známo. Za skutečně podstatné považujeme, že ani tentokrát nepodlehl pokušení „zamíchat se do politiky“. Zřejmě vycítil, že na onom minovém poli se zvláště v podobně vypjaté době nikdo vděku nedočká. Vzpomeňme na více či méně realizova(tel)né úvahy šéfa Jawy Františka Janečka nebo zlínského magnáta Jana Antonína Bati na prezidentskou kandidaturu po demisi Edvarda Beneše (říjen/listopad 1938). O Háchův osud nebylo co stát. Procházka v rámci omezených možností pokračoval ve zvelebování garáží a svých obchodních aktivitách – vždyť vlastnil obchod sportovními potřebami a autopříslušenstvím. Navíc v té době dospívaly jeho tři děti. Z Procházkových starších výroků je sice znát určitý respekt k německé systematičnosti či kvalitě silniční sítě, ale tato hodnocení nepřesahovala rámec objektivní skutečnosti. Ostatně dodnes se stejně jako kdysi tradují klišé o „typické německé systematičnosti, pořádkumilovnosti“. Naopak z Procházkových statí i praktického života velmi pregnantně vyplývá, v jaké zemi spatřoval vzor. Demokratická Amerika představovala po překonání hospodářské krize suverénní světovou velmoc. Vztah k Sovětskému svazu, tolik diskutovanému v průběhu pozdního léta 1938 v souvislosti s nadějemi Čechů a Slováků hledajících ochranu před Hitlerem, v případě smíchovského podnikatele nadosmrti zformovala cesta z léta 1936. Ostatně měl čerstvé zážitky s cenzurou, která jej přinutila vyškrtnout řadu pasáží z připravované knihy „Automobilem kolem světa“. Tři čtvrtě roku před Mnichovem se ke čtenářům nesměla dostat jeho slova: „Nemohl jsem se zbaviti dojmu, že SSSR jest germanofilské. Vysoké sovětské kruhy jsou bezesporně germanofilské, stejně tak jako kruhy vojenské. Do jaké míry, to je těžko posouditi, jest ale jisto, že se vždy snadněji dohodnou s dnešním Německem, než se západem. My máme se SSSR smlouvy, ale mám dojem, že zůstanou jen na papíře. O Československu na celém SSSR (nepíši úmyslně Rusku) nikdo nic neví a ani nechce vědět. Rozhodně nevím, na co se u nás spoléhá (…) a proč se Sovětům 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181415