Škodovkou na Sněžku i kolem světa
Roadster s motorem Rapidu posádky Pohl-Hausman
Země pokořena, zbývá nebe Fascinován překotným rozvojem aviatiky rozšířil Procházka svůj odborný zájem také na leteckou tématiku. Zájem o letadla a letectví se nepochybně datuje již z dob jeho mládí, kdy byl svědkem prvních leteckých pokusů; ve zmíněném deníku jeho otce nacházíme záznam, že jeho synové byli 2. 10. 1910 přítomni při „vzletu“ ing. Jana Kašpara ve Vysočanech. Pilotní kurz měl údajně zakázán od manželky, která prý však přiložila hojivou náplast v podobě souhlasu s cestou kolem světa automobilem. Zdá se, že Procházku od počátku zajímaly spíše civilní aplikace, tedy dopravní a sportovní letadla více než stíhačky či bombardéry. Nezapřel v sobě cestovatele tělem i duší, militarismus mu nic neříkal. V té době představovala Amerika65 následovaná Německem dvě nejvýznamnější aviatické velmoci, pokud šlo o vyspělost konstrukcí a jejich zavádění do praxe. Naopak Francie sice oplývala řadou pozoruhodných prototypů, ale ty zpravidla nedošly významnějšího uplatnění.
65 Připomeňme, že americký letoun Lockheed Electra (1935) patřil v polovině 30. let k moderním dálkovým strojům a nekorunovaný „král bot“ Jan Antonín Baťa jím vykonal slavnou obchodní cestu kolem světa. Z Douglasu DC-3, slavné „Dakoty“ (1935) pro 21–32 cestujících, se stala legenda a na celá desetiletí inspirační vzor pro řadu epigonů včetně Il-14. Kromě 10 655 amerických DC-3 vzniklo 4937 licenčních sovětských Lisunovů Li-2 a 487 japonských Showa L2D2. Americké Dakoty sloužily u ČSA do roku 1960 a dnes těchto letounů spokojících se i s travnatými ranvejemi zůstává v rozvojových zemích v provozu kolem čtyř set. Vždyť staří piloti razili heslo: „Náhradou za DC-3 je jen jiná DC-3…“
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181415