98
SOCIOLOGIE ŽIVOTNÍHO ZPÙSOBU
øítka, dìlníka promìnilo v bezmyšlenkovitý automat, od kterého se vyžadovala pouze pøesnost a slepá poslušnost a který byl motivován pouze mzdou založenou na kusové práci. Vìdecké øízení práce bylo založeno na myšlence, že vzestup produktivity vyžaduje zjednodušení úkonù a jejich mechanické vykonávání; hlavnì žádnou kreativitu pracovníkù. Vìdecky se kontrolovalo dìlníkovo tìlo, pøesnìji øeèeno jeho pracovní úkony, které vykonával za pomoci svého tìla. Dìlníkova duše byla opomíjena, což znamenalo, že dùležitá byla mechanická disciplína, nikoliv zvnitønìní hodnot. Dìlníci byli pobízeni k práci mzdou, tedy vnìjší ekonomickou, nikoliv vnitøní psychickou motivací. Druhou fázi bychom mohli nazvat obdobím školy lidských vztahù. Jak už víme z kapitoly 3.1.1.1, zakladatelem této školy byl Elton Mayo, který podle G. Lipovetského odhalil vztah mezi produktivitou práce a lidskými vztahy. Dùsledkem tohoto objevu byl dùraz na zvnitønìní hodnot a na motivaci pracovníkù. Zaèalo se mluvit o kultuøe podnikání, o rozvoji potenciálu individuální autonomie, o sdílení hodnot podnikání a zhodnocení lidských zdrojù a o zajištìní sounáležitosti a motivace pomocí zvnitønìní cílù podniku. Mechanickou disciplínu nahradila jemná, komunikativní, symbolická kontrola, provádìná prostøednictvím podnikových rituálù, kréd a vizí. Podle G. Lipovetského je tedy zøejmé, že škola lidských vztahù pøispìla k tomu, že podnikání bylo stále více založeno ideologicky. To znamená, že se opíralo o dùvìru a skupinou sdílené pøesvìdèení. Na jedné stranì sice stoupla hodnota individuality, na druhé stranì se management podniku snažil zamìstnance pøimìt ke ztotožnìní s organizací a semknout je kolem spoleènì sdílených cílù. Tøetí fázi ve vývoji k postmoralistnímu pojetí práce mùžeme nazvat obdobím divokého nezodpovìdného individualismu. Tato etapa nastala podle G. Lipovetského v 70. letech 20. století. Byla to protipracovní individualistická reakce na pøedchozí fázi moralistního pojetí práce. Projevila se demoralizací práce, zpochybnìním profesního úspìchu a opadnutím zájmu o práci. Vzrostl absentismus, hlavním požadavkem se stal volný èas. Do centra pozornosti se dostal soukromý život. Jak se to stalo? G. Lipovetsky tuto zmìnu spojuje s nástupem spoleènosti masového konzumu a jejích norem individualistického blaha. Místo hodnoty práce nastupují hodnoty štìstí, zábavy a volného èasu. Spoleènost masového konzumu je založena na individualistickém kultu pøítomnosti a na oprávnìnosti usilovat o štìstí a svobodu. Slogan 19. století „Práce mu byla životem“ nahradilo heslo: „Život zaèíná po práci“, život je volný èas. Nastalo období flexibilní pracovní doby. Zmizel katechismus døiny, obje-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181379