98
2.
3. 4. 5.
Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním
snahu ke změně. Respekt znamená snahu pochopit, nikoli odsouhlasit vše, co klient udělá. Dobrý úmysl. Jednoduchým etickým principem práce je stálé dotazování se, zda to, co dělám, je podloženo dobrým úmyslem a ve prospěch klienta. Očekávání klienta korigujeme, nesplnění slibů vážně naruší klientovu důvěru. Flexibilita. Pracovník reaguje na aktuální situaci klienta a jeho potřebu spolupráce. Důvěra. Základním předpokladem pro důvěryhodnost vztahu a spolupráce je zacházení s informacemi. Partnerství. Klient vytváří spolu se sociálním pracovníkem plán spolupráce. Společně hledají příčiny potíží a možnosti jejich řešení. Vztah mezi pracovníkem a klientem je asymetrický, ale když si to pracovník uvědomuje, může s asymetrií (a mocí ve vztahu) lépe zacházet. Partnerství znamená možnost všech zúčastněných přinášet svá hlediska, nápady, nabídky na řešení. Opakem je direktivní přístup, který předpokládá, že sociální pracovník sám nejlépe ví, co jeho klient potřebuje.
Práce s klientem v pomáhajících profesích je založena na vztahu. Jde o zvláštní nárok této profese. Klienti, kteří vyhledají pomoc, jsou zpravidla v těžké situaci. Jejich projevy a styl jednání může být nepříjemný. Sociální pracovník má přesto za úkol vytvořit si i k tomuto klientovi dobrý profesionální vztah. Důležitost vztahu se opírá např. o práci C. Rogerse, který vidí jako léčivou sílu sám vztah jednoho člověka k druhému.
Základní přístupy a postoje podporující vztah (Brickhead, 1989): 1. Opravdovost 2. Respekt – úcta 3. Vřelost 4. Otevřenost 5. Blízkost 6. Empatie 7. Profesionální chování Při kontaktu pracovníka s klientem se setkávají dva vnitřní světy.129 Vzájemně je pochopit je možné jen zčásti. Pracovník musí sledovat své reakce na klienta, aby se nedopouštěl omylů a neprofesionálních postupů. Příklady: 1. Tendence hodnotit klientovo počínání: „Proboha jak jste to mohl udělat!“
129
Kopřiva, K.: Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál, 2003.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181373