Jak již bylo uvedeno v kapitole „Přehled historie čezety“, vozík Druzeta se vyráběl v družstvu DRUPOL ve Štiříně u Prahy. To však je až druhé výrobní místo. Výroba byla zahájena v Praze v Hybernské ulici č. 30, ale vzhledem k velkému zájmu bylo třeba výrobu přemístit do vhodnějších prostorů. Na obrázku vidíte druzetu po renovaci, tak jak ji známe dnes z veteránských srazů nebo ze sbírek v té „nejběžnější“ verzi. Slovo „nejběžnější“ je trochu zavádějící, ale opravdu je možno vidět víc verzí, které se více či méně od sebe liší, a já skutečně nikde nenašel důvěryhodný zdroj, který by celou situaci okolo druzet objasnil. Některé zdroje uvádějí, že druzety byly vyráběny ve třech různých provedeních, ale já se s tím tak zcela neztotožňuji a pohled na následující obrázky vám dokáže, že typů mohlo být ještě víc. Otázkou zůstává, co byly skutečně vyráběné typy, co byly prototypy, popř. co jsou výsledky lidové tvořivosti domácích kutilů. A tak začněme od začátku. Fotografie s třemi muži (samotným panem Kochem za řídítky) je první fotografií, která byla uveřejněna ve Světě motorů. Vidíte, že předek druzety se značně liší od sériového provedení, boční lišty jsou odlišné, přední kšilt je ještě čezeťácký. První prototypy druzety používaly větší množství shodných výlisků s čezetou, než jaká byla potom skutečnost ve výrobě. Původně byly z čezety používány i postranní plechy, jak z přední části pod nádrží, tak
Bez sajdkáry je prý motocykl nekompletní, to samé můžeme v tomto případě říct i o čezetě s druzetou. Myslím, že takto čistě designově povedených kombinací na světě příliš nenajdeme
98
S K Ů T R Č E Z E TA Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181371