98
/
Psychologické aspekty vzdìlávání dospívajících
znamená pøedpoklad efektivní práce a èinorodosti studentù (Auger, Boucharlat, 2005; Fischer, 2004). Ve školním prostøedí jsou kromì koheze skupiny zkoumány i další pøíbuzné pojmy. Hovoøí se o pocitu sounáležitosti, který vyjadøuje pøesvìdèení studentù, že jsou rovnocennými èleny kolektivu tøídy, a pocitu spoleèenství8, který popisuje sdílené pøesvìdèení uèitele a jeho studentù, že všichni pracují na stejných cílech, vzájemnì se podporují a pøispívají k výuce ve tøídì (Ormrod, 2006). Již nìkolikrát bylo øeèeno, že svým edukaèním stylem v tomto procesu sehrává klíèovou roli uèitel. Je tøeba si uvìdomit, že školní tøída je natolik velká sociální skupina, že optimální koordinace èinností spoleèné práce mùže být pomìrnì nároèná a ovlivòují ji další sociální procesy. Pøi èinnosti skupiny žákù lze èasto napøíklad velmi zøetelnì pozorovat vliv sociální facilitace, tj. pùsobení pøítomnosti spolužákù na chování každého studenta. Výzkumy sociální psychologie ukazují, že výkon kvalitnì osvojených èinností se za tìchto okolností zvyšuje, zatímco pøi uèení a zkoušení nového a neznámého dochází vlivem sociální skupiny ke snížení aktivity jednotlivce (Lovaš, 1997). Pokud si uvìdomíme, že znaèná èást vzdìlávacího procesu obnáší osvojování nových vìdomostí, znalostí a dovedností, je nesmírnì dùležité, aby uèitelé pøi práci se tøídou problematiku sociální facilitace dùslednì zvažovali. V praxi mùžeme vidìt, jak mnoho studentù spoléhá, že co nevìdí oni, zodpoví nìkdo jiný ve skupinì, èasto se uèí pouze tehdy, pokud vìdí, že budou zkoušeni. Pøi výkladu nové látky je tøeba dbát na individuální pøístup ke studentùm a posilování jejich motivace ke skuteènému osvojení problému. Jestliže uèitel naopak ví, že daný uèební problém studenti zvládají a mají ho osvojený, mùže spoleènou èinností jejich práci potencovat. Další významný sociální fenomén, s nímž se èasto setkáváme pøi spolupráci celé tøídy, resp. nìkolika skupin v rámci tøídy, pøedstavuje sociální lenivost (Hewstone, Stroebe, 2006). Studenti mají tendenci minimalizovat vynakládané úsilí pøi práci ve skupinì, jestliže podíl jejich èinnosti nelze zøetelnì identifikovat a hodnotit. Preventivnì mùže svojí èinností zapùsobit pøedevším uèitel, který se tøídou pracuje. Riziko sociální lenivosti studentù se zmírní, pokud skupina plní zajímavé a smysluplné úkoly a pøedevším její jednotliví èlenové mají jasnì vymezené role, chápou pøínos své vlastní aktivity pro práci celé skupiny a jejich èinnost je dobøe identifikovatelná a hodnotitelná. Ke zkvalitnìní spolupráce dále pøispívá, pokud jsou posilovány sociální normy, které kladou na spolupráci dùraz. Skupina dokáže komuni8
v anglosaské literatuøe „belongingness“ a „sense of community“ (Omrod, 2006, s. 489)
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181309