98
Principy váleèné chirurgie
zpùsobí pøi zásahu bolestivý úder. Ménì èasté je pou ití kontaktních systémù pùsobících na èlovìka elektrickou energií (elektrický výboj). Druhá, nejvíce se rozvíjející skupina systémù, pùsobí na ivé cíle bez pøímého kontaktu podlimitními úrovnìmi jiných druhù energie svìtelné, tepelné, akustické, mikrovlnné, které vytváøejí v okolí èlovìka fyzikální pole a zpùsobují drá dìní smyslových orgánù (zrak, sluch) a èiní jeho pøítomnost v urèitém prostoru nesnesitelnou èi nemo nou. Do této skupiny lze zaøadit i drá divé chemikálie, které pùsobí na èichové receptory, sliznice a kù i a zpùsobují intenzivní drá dìní, které eliminuje zasa eného a nedovolí mu pokraèovat v èinnosti (napø. útoku). K doèasnému ochromení ivého agresivního cíle mohou být pou ity i narkotizaèní zbranì. Poslední skupinu pøedstavují imobilizaèní (znehybòující) systémy, které omezují kontaktnì pohyb objektu (superlepidla, pìny a jiné hmoty ztì ující po aplikaci pohyb zasa eného objektu (napø. velmi kluzké gely, které po aplikaci na povrch komunikace znemo ní pohyb osob i vozidel a zastaví dav, vystøelované znehybòující sítì apod.). Tyto systémy jsou pova ovány za èisté neletální zbranì, nebo jejich pou itím nemá být vá nì ohro eno zdraví èlovìka. Nejdùle itìj í typy neletálních zbraní urèené proti ivým cílùm uvádíme v následujících podkapitolách.
12.3.1 Neletální støelné zbranì Vývoj neletálních støelných (zejména palných) zbraní je øe en dvìma samostatnými cestami (1). Jednak vznikají zcela nové speciální jednoúèelové zbraòové systémy, které v ak mají nevýhodu v omezené pou itelnosti jen pro urèité, nepøíli typické situace. Druhou cestou je vývoj neletálního støeliva pou itelného vedle standardního (letálního) støeliva ke støelbì z klasických zbraní. Tyto univerzální zbranì slou í pøednostnì k jiným úèelùm (støelba standardním støelivem se smrtícími úèinky) a v pøípadì potøeby mohou být pou ity ke støelbì neletálním støelivem. Pojem neletální støe-
livo zahrnuje iroké spektrum nábojù se specifickými úèinky. Do této skupiny patøí pøedev ím: a) náboje s pry ovými nebo plastovými støelami pro pistole, revolvery a brokovnice, popø. speciální zbranì, které pùsobí na objekt svou limitovanou dopadovou energií (obr. 7 viz bar. pøíloha) b) nábojky pro expanzní zbranì (akustické zbranì a plynovky), které pùsobí na objekt hlukem nebo drá divou látkou c) náboje se speciálními støelami s pyrotechnickými efekty (intenzivní hluk, záblesk, dým) Støelivo s pry ovými støelami Nej ir í uplatnìní mezi neletálními systémy nachází takové systémy, jejich funkce je zalo ena na mechanických úèincích speciálních støel na tìlo èlovìka. Støely neletálních nábojù jsou vystøelovány z palných zbraní, zejména granátometù, brokovnic i krátkých zbraní (pistolí a revolverù). Zastavující úèinek tìchto støel spoèívá ve zpùsobení bolestivého úderu s podlimitní úrovní ranivých a jiných úèinkù a s vylouèením tì ké újmy na zdraví i smrtelných následkù. Støela se po zásahu cíle musí odrazit od povrchu tìla, v ádném pøípadì nesmí dojít k vniknutí do tìla, ani k poru ení celistvosti kù e (1). Z balistického hlediska je základní problém omezené úèinnosti støeliva øe en pou itím nekovové støely, která má nejèastìji kulovitý tvar (obr. 8 viz bar. pøíloha). Vzhledem k extrémnì patným letovým vlastnostem støely (vyplývají z její velmi nízké hmotnosti vzhledem k rozmìrùm) v ak energie støely velmi prudce klesá a na relativnì malé vzdálenosti od ústí hlavnì poklesne pod limitní úroveò z hlediska letálních úèinkù. To vyluèuje ohro ení nezúèastnìných osob v okolí (tab. 12.1). Pásmo pou itelnosti (pásmo neletálních úèinkù) je v ak pomìrnì krátké. Støela má na konci tohoto pásma limitní energii z hlediska neletálních úèinkù. Na vìt í vzdálenost je její zásah ji neúèinný. K omezení ranivé schopnosti støely, zejména potlaèení vzniku otevøených poranìní, pøispívá
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181271