TECHNICKÉ NOVINKY
Karta se šesti magnetickými proužky – Compagnie Générale d´Automatismes – Francie 1969
V roce 1969 se Air Travel Card stala první kartou Charge Card, která začala používat na zadní straně karty magnetický proužek pro zrychlení placení letenek na letištích. V roce 1971 UATP jako první na světě zavedla platební terminály a on-line autorizace plateb v kancelářích leteckých společností a cestovních kanceláří i agentů. IBM se však musela vypořádat i s odpůrci své technologie, kteří upozorňovali na snadné čtení a kopírování magnetického proužku. Největším odpůrcem byla Citibank. Aby banka dokázala, že magnetický proužek je málo bezpečný, zorganizovala soutěž mezi vysokoškolskými studenty v Kalifornii. Soutěžící obdrželi obecné informace o této
technologii a měli za úkol vyrobit padělek magnetického proužku bankovní karty s použitím co nejjednodušího postupu. Jeden z vítězů této soutěže dokázal zkopírovat údaje z jednoho magnetického proužku na druhý pouhým zahřátím pomocí žehličky. Brzy všichni pochopili, proč se Citibank bránila zavést magnetický proužek – měla totiž vlastní technické řešení záznamu údajů na kartu – tzv. Magic Middle. Tato technologie zaznamenávala potřebné informace pomocí drobných dírek vyražených do proužku papíru, vloženého do karty. Tyto informace mohlo přečíst zařízení vybavené zdrojem světla a senzorem. Protože toto technické řešení bylo složité a drahé, nebylo americkými bankami přijato a v roce 1972 začaly banky spojovat své bankomatové sítě s využitím magnetického proužku. Citibank přestala Magic Middle používat a přešla na standard ostatních bank. Jedním z prvních, kdo v roce 1972 podpořil zavedení magnetického proužku na kartách, byl prezident National BankAmericard Dee Hock. Novou technologii považoval za levnou a spolehlivou. Také American Bankers Association podpořila magnetický proužek, definovala strukturu záznamu na dvou stopách a přijala proužek v roce 1973 za svůj standard. Do dubna 1973 bylo již 85 % bankovních karet opatřeno magnetickým proužkem.
Přední strana identifikační karty (podle normy ISO 3554)
Co to je (nebo byl) magnetický proužek Magnetický proužek je definován normou ISO, a to nejen pro bankovnictví, ale obecně pro všechny sektory. Norma ISO však ponechává dostatek prostoru pro to, aby např. bankovní platební systémy využívaly některá definovaná pole podle svých potřeb. Snadná výroba a flexibilita standardu umožnily, aby se magnetický proužek rychle rozšířil. Magnetický proužek má tři záznamové stopy se specifickým účelem: Stopa 1. První stopa magnetického proužku byla definována již v roce 1969 Mezinárodní asociací leteckých dopravců IATA (International Air Transportation Association). Jejím úkolem bylo usnadnit automatické odbavování leteckých cestujících. Americké banky přijaly tuto normu v roce 1970. První stopa má 79 znaků, které obsahují číslo karty (až 18 číslic) a jméno klienta (až 26 alfanumerických znaků). Stopa 2. Druhou stopu vyvinula American Bankers Association (ABA) pro on-line finanční transakce. Tato stopa obsahuje 40 numerických znaků včetně čísla karty (až 19 číslic) a v bankovnictví se používá nejvíce. Stopa 3. Na rozdíl od první a druhé stopy, které jsou určeny pouze pro čtení, může být záznam na třetí stopě přepisován. Třetí stopa se dříve používala u off-line bankomatů. Finanční limit klienta se snižoval o vybírané částky a po uplynutí stanoveného času se opět navyšoval na původní úroveň. Na této stopě byl zaznamenán parametr, podle kterého bylo možné 98sloužilo až 107 numerických znaků. ověřit správnost kódu PIN. K záznamu potřebných informací
_Platební karty 2006.indb 98
16.5.2006 23:50:50 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181213