Mzdové účetnictví 2011 (Ukázka, strana 99)

Mzdové účetnictví 2011

Je třeba zdůraznit, že průměrný výdělek se zjišťuje výhradně pro pracovněprávní a jiné pracovní účely (např. u soudců) a jim obdobné vztahy (např. u služebních poměrů policistů, vojáků, celníků aj.). Pro zcela jiné účely (např. pro důchodové a nemocenské pojištění) je tento instrument nahrazen jiným (např. vyměřovacím základem).

Průměrný výdělek se používá i v souvislosti s náhradou škody u žáků nebo studentů či u fyzických osob se zdravotním postižením, kteří nejsou zaměstnáni (§ 359 ZP) a jejichž příprava pro povolání (činnosti) se provádí podle zvláštních předpisů. Jestliže je u této skupiny osob průměrný výdělek nižší než minimální mzda podle § 111 ZP, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě.

Průměrný výdělek nemůže být zjišťován z odměn či jiných cen za činnosti nebo služby prováděné v občanskoprávních vztazích, např. na základě příkazní smlouvy, smlouvy o dílo nebo tzv. inominátních nebo smíšených smluv.

3.5.1 Formy průměrného výdělku Průměrný výdělek (§ 356 ZP) se zjišťuje jako:  průměrný hrubý hodinový výdělek (hPVh);  průměrný hrubý měsíční výdělek (mPVh);  průměrný čistý měsíční výdělek (mPVč).

V určitých případech (§ 355 ZP) se místo průměrného výdělku zjišťuje tzv. pravděpodobný výdělek (ΩV).

Pro pracovněprávní účely zjišťuje průměrný výdělek zaměstnavatel z hrubé mzdy, zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období, a z doby odpracované v rozhodném období22.

V této souvislosti je třeba upozornit na skutečnost, že mzdové (mzdoví) účetní musejí správně rozhodnout, co patří do základu pro výpočet průměrného výdělku. Zahrnují se do něj ty částky, které jsou mzdou nebo platem (viz podkapitola 3.3, kde je vysvětlen pojem „mzda“), nikoliv ostatním plněním. To znamená, že se do něj zahrnují částky, jejichž výplata se přímo váže na výkon práce. Jejich součet se pak vydělí počtem odpracovaných hodin nebo dní podle toho, které měrné jednotky se zaměstnavatel rozhodl používat.

Pokud zaměstnanec v rozhodném období nepracoval alespoň 21 dnů, používá se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek se zjistí z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy, které by zřejmě dosáhl. Jedná se tedy o uměle konstruovaný výdělek, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl, pokud by po celé kalendářní čtvrtletí pracoval. Z toho vyplývá možnost stanovit jej různými způsoby.

K uplatnění pravděpodobného výdělku může dojít nejen z důvodu data nástupu do pracovního poměru, nýbrž i z jiných důvodů, např. déletrvající nemoci, neplaceného či studijního volna aj. Je potřeba dát si pozor, aby v praxi mzdových účetních nedošlo Za rozhodné období se považuje předchozí kalendářní čtvrtletí (bezprostředně předcházející). Průměrný výdělek se zjišťuje k 1. dni následujícího kalendářního měsíce. Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí.

22

98

_MU_2011.indb 98

17.1.2011 16:29:28 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181069

Mzdová problematika

k chybám, zejména aby nepoužili průměrného výdělku zjištěného ve čtvrtletí dřívějším než bezprostředně předchozím, neboť takovýto postup by byl nesprávný.

Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek, popřípadě jako průměrný denní (směnový) výdělek. Pokud je nutné pro pracovněprávní účely použít průměrný měsíční výdělek, postupuje se tak, že se průměrný hodinový nebo denní výdělek pracovníka přepočte (vynásobí) na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin, resp. dnů, připadajících v roce na 1 měsíc.

Je-li průměrný výdělek nižší než minimální průměrný výdělek vycházející z nejnižší úrovně zaručené mzdy, na který by zaměstnanci vznikl nárok v tom měsíci, v němž je průměrný výdělek použit, je třeba pracovníkovi poskytnout doplatek do tohoto minimálního průměrného výdělku. Výše doplatku je rovna rozdílu mezi minimálním průměrným výdělkem a skutečně vypočteným průměrným výdělkem.

V případě, že jsou zaměstnavatelem poskytovány takové formy mezd nebo platů, které jsou vypláceny za delší období, než je kalendářní čtvrtletí, do základu pro výpočet průměrného výdělku se započítá pouze taková část této mzdové formy, která připadá na jedno čtvrtletí. Zbývající část této mzdy nebo platu se zahrne do hrubé mzdy nebo platu při zjišťování průměrného výdělku v dalším období (dalších obdobích). Počet dalších období se určí podle celkové doby, za niž se mzda nebo plat poskytuje.

Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání u stejného zaměstnavatele (např. zdravotní sestra nebo učitelka je v dalším pracovním poměru uklízečkou), provádí se výpočet průměrného výdělku pro každý pracovní vztah samostatně.

Zjišťování průměrného výdělku může zaměstnavatel upravit v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise.

3.5.2 Metodika stanovení výše průměrného výdělku Průměrný hrubý hodinový výdělek (hPVh) se určí takto: h

kde:

HMro T odpr ro

PVh = HMro : odprTro,

je zúčtovaná celková hrubá mzda za rozhodné období; je počet odpracovaných hodin za rozhodné období (tj. doba skutečného výkonu práce, za niž přísluší mzda nebo plat);

rozhodným obdobím (ro) je předcházející kalendářní čtvrtletí.

Průměrný hrubý měsíční výdělek (mPVh) se určí následovně (§ 356 ZP): m

kde:

PVh= hPVh × 40 × 4,348,

číslo 40 je týdenní pracovní doba; koeficient 4,348 vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce (průměrný rok = 365,25 dnů), tj. 4,348 = 365,25 : 7 : 12, kde 7 = = počet dnů v týdnu, 12 = počet měsíců v roce.

Průměrný čistý měsíční výdělek (mPVč) se stanoví takto: PVč = mPVh – Dz – Pz – Ps,

m

99

_MU_2011.indb 99

17.1.2011 16:29:28 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181069

Mzdové účetnictví 2011

kde:

Dz Pz Ps

je záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti; je pojistné na veřejné zdravotní pojištění; je pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Součástí metodiky stanovení výše průměrného výdělku je i problematika případného zaokrouhlování. Právní předpisy neukládají zaokrouhlování výše průměrného hodinového ani měsíčního výdělku. V praxi mzdových účetních zpravidla existují 3 běžné postupy, a to: (1) průměrný hrubý hodinový výdělek se nezaokrouhluje (např. při hodnotě 116,287 Kč/hod. se pracuje s výsledkem 116,28 Kč/hod.); (2) průměrný hrubý hodinový výdělek se zaokrouhluje matematicky, tj. na částku 116,29 Kč/hod.; (3) průměrný hrubý hodinový výdělek se zaokrouhluje na desetihaléře, tj. na částku 116,30 Kč/hod. (tento způsob se však jeví jako nejméně vhodný).

Je zřejmé, že možnost zaokrouhlování má především vazbu na konstrukci mzdového softwaru, který je zejména ve středních a velkých firmách dnes uplatňován. Lze tedy konstatovat, že v tomto směru při absenci řešení této problematiky legislativní cestou rozhodují především tvůrci aplikovaného softwaru.

V případě průměrného hrubého i čistého měsíčního výdělku se lze přiklonit z hlediska jednoduchosti a praktičnosti zřejmě k alternativě zaokrouhlení na celé Kč nahoru, obdobně jako je tomu u mzdy.

Ve mzdové praxi často dochází s ohledem na uplatňovaný software k zaokrouhlování jednotlivých složek mzdy na celé Kč nahoru, i když je legislativně řešeno pouze zaokrouhlování mzdy nebo platu na celé Kč směrem nahoru (tj. celkové mzdy nebo platu).

Současná zákonná úprava je poměrně volná a ponechává na zaměstnavateli zvážit jak zaokrouhlování, tak i bližší úpravu zjišťování průměrného výdělku, která by měla být obsažena v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu.

PŘÍKLAD (3/8) Zaměstnanec byl po celé 1. čtvrtletí roku 2011 v pracovním poměru. V tomto čtvrtletí odpracoval 480 hodin a 32 hodin čerpal řádnou dovolenou. Za odpracovanou dobu dostal mzdové složky v celkové výši 86 000 Kč, přičemž struktura mzdy byla následující: – – – –

základní mzda 62 000 Kč; osobní ohodnocení 9 600 Kč; periodické prémie 8 400 Kč; odměna za vedení 6 000 Kč.

Zaměstnanec dále obdržel náhradu mzdy za dovolenou ve výši 5 588 Kč. Vypočítejte průměrný výdělek.

100

_MU_2011.indb 100

17.1.2011 16:29:28 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181069