98 / muzikoterapie a specifické poruchy učení
soustředit se na práci, v hlučnějším prostředí usnout atd. Tato zdánlivá přednost má ale i své záporné stránky. Nadměrné vytěsňování zvuků může zejména v dětském věku vést k zmiňované snížené schopnosti vnímat vědomě zvukové vibrace a intenzita rezonance vlastního těla se snižuje. Sekundárním problémem v této souvislosti mohou být problémy koncentrace a také tzv. civilizační nemoci. Zraková percepce Zrak je jedním z nejdůležitějších smyslů člověka. Největší procento informací přijímáme právě zrakem: poznání okolního světa – intenzity světla, pohybu, barev, tvarů, prostorů. V současnosti jsme přehlceni informacemi okolního prostředí. Televize, monitory počítačů, reklamní plochy, orientační tabule ve městě a další zrakové podněty představují nejen pro školáky riziko zhoršení zraku a současně s ním i zrakového vnímání globálně. Zrakové (vizuální) vnímání je rozvíjeno již od narození. Během vývoje dítěte dochází k postupnému zaostřování a diferenciaci. Narušená vizuální percepce není jediným důvodem problémů při čtení a psaní, ale v kombinaci s problémy v oblasti laterality nebo vnímání tělového schématu, může mít dítě obtíže s vnímáním polohy předmětu – objektu v prostoru. Problematické může být např. rozlišování tvarově podobných písmen (b–d). Pokud má dítě problém v oblasti konstantnosti vnímání, dochází často i k problematickému vztahu k okolí z důvodu nejistoty a strachu. Předměty jsou pro dítě méně známé a tím mohou vyvolávat pocity strachu, nejistoty až nebezpečí. Nedostatečná schopnost vizuální determinace figury a pozadí způsobuje problémy při koncentraci, dítě se může projevovat dezorientovaně a zmateně. Často se pak může stát, že dítě věnuje pozornost pouze jednomu předmětu a další vnímá nedostatečně nebo nekoncentrovaně. „Ve škole bývají těž obtíže v geometrii, technickém kreslení i při orientaci na mapě, kde žák není schopen rozlišit mezi mnoha čarami, písmeny a dalšími prvky znak podstatný.“ (Zelinková, 2007, s. 72) Nesprávné rozlišování reverzních (inverzních) figur (6–9,b–p, kos–sok) je často spojeno s problémy v oblasti sluchové percepce a vnímání časového sledu. Z hlediska diagnostiky doporučuji zaměřit se na následující oblasti rozvoje zrakového vnímání:
rozlišování barev a tvarů, zraková diferenciace, zraková analýza a syntéza, zraková paměť, vnímání figury a pozadí, rozlišování reverzních figur, oční pohyby při čtení (mikromotorika očních pohybů), konstantní vnímání – trvalé vnímání předmětu nezávisle na velikosti, poloze, barvě , vnímání polohy v prostoru – vnímání polohy předmětu (objektu) v prostoru, vnímání vztahů v prostoru – vnímání předmětů mezi sebou, relaxační a abreakční cvičení – uvolnění napětí v těle, relaxace očí, šíje, obličeje, cvičení – propojování mozkových hemisfér, cvičení – koncentrace.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181066