98 n Management a moderní organizování firmy
socializaci organizaèní. Tou rozumíme proces, pøi kterém je chování jednotlivce, jeho hodnoty, postoje a motivy ovlivòovány tak, aby bylo dosaženo shody s tím, co je požadováno organizací.
Vzájemný vliv skupiny a jednotlivce Proè se èlovìk podvolí tlaku skupiny? Skupinové normy umožní jednotlivým èlenùm vyhnout se chaosu v jejich životech, zvýší pøedvídatelnost chování ostatních a pomohou tomu, aby nedocházelo k nechtìnému chování mezi jednotlivými èleny skupiny. První studie, které se zabývaly konformitou jednotlivce ve skupinì, vypracoval Solomon Asch. Zjistil, že existují rùzné zpùsoby zkreslení v postojích jednotlivce, který je èlenem skupiny. Lze ovlivnit posun ve vnímání jednotlivce, aèkoliv je to jen výjimeèné. V tìchto výjimkách je nejèastìjším pøípadem to, že jedinci, kteøí trpí nedostatkem sebedùvìry, mohou vhodným pùsobením skupiny dojít ke zlepšenému vnímání sebe sama. Posun v posuzování je mnohem èastìjší pøípad, èlovìk relativnì snadno zmìní posuzování situací vlivem názoru obecnì uznávaného malou skupinou. A posun v jednání je rovnìž docela bìžný pøípad, kdy èlovìk proto, aby nebyl pokládán za èernou ovci èi excentrického jedince, pøizpùsobí své chování normám skupiny. Všechny tyto zpùsoby v posunech našeho chování jsou velmi významné z pohledu organizace, vyplývá z nich totiž, že vhodnými programy vzdìlávání lze u jednotlivce zvýšit jeho výkonnost pøedevším pøi práci s ostatními pracovníky ve skupinì. Tento fakt je v 21. století, kdy vzrùstá význam týmové práce a zároveò podíl využití týmù v organizacích, velmi podstatný. Ve skupinì dochází ke dvìma procesùm. Jednak skupina povzbuzuje jednotlivce k vyšší tvoøivosti, jednak jedinec ztrácí èást své odpovìdnosti. Tyto dva procesy dohromady snižují normální sociální zvyky a vedou ke ztrátì zábran (deindividuace). Jinými slovy se jedná o rostoucí stav anonymity, pøi kterém dochází ke ztrátì bìžných sociálních limitù. To zpùsobuje ztrátu urèité èásti osobní identity a zvýšení identifikace se skupinou. Dále bylo prokázáno, že míra deindividuace je závislá na dvou základních faktorech. Jednak je to velikost skupiny (pøièemž platí, že pøi vìtší skupinì ztrácejí èlenové více zábran) a jednak je to míra anonymity (zde platí, že vyšší míra anonymity implikuje vyšší míru deindividuace). Prozatím jsme se zabývali vlivem skupiny na jednotlivce. Platí však i opaèný smìr pùsobení, jednotlivec ovlivòuje chování a postoje skupiny. Serge Moscovici ve své teorii sociálního vlivu zkoumal vliv menšiny na vìtšinu ve skupinì. Pro pøípad, kdy vìtšina pùsobí na menšinu, používal pojem shoda (compliance). Zde platí, že vìtšina disponuje prostøedky pozitivních a negativních sankcí. Naopak pro pùsobení menšiny na vìtšinu použil pojem zmìna (conversion). K té dochází vždy, když jednotlivec nebo malá skupina lidí pøesvìdèuje organizaci, aby zmìnila své chování. Kupøíkladu aby vyvinula nový produkt èi aby vytvoøila novou divizi. Moscovici kladl dùraz na dùležitost konzistence v procesu zmìny. Menšina snažící se pøesvìdèit celou skupinu musí trvat na svých názorech. Potom je možné, aby dosáhla svého cíle.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181016