Lobbing v moderních demokraciích
informace o své firmě, oboru, v němž působí, a ve členství v asociacích. Zveřejnit ale musí informace o kontaktovaných veřejných činitelích a o záležitostech, v jakých byli osloveni (LA, 1985 (2009): oddíl 7, odst. 2, 3). V případě povinnosti pravidelně poskytovat informace o své činnosti byla po novele z roku 2008 zavedena měsíční periodicita pro všechny typy lobbistů. Lobbisté musí do 15. dne následujícího měsíce poskytnout informace o jménech úředníků, se kterými lobbista komunikoval; datum komunikace; v jaké záležitosti bylo komunikováno a ostatní předepsané informace (LA, 1985 (2009): oddíl 5, odst. 3 a oddíl 7, odst. 4). Na kanadské úpravě je ve srovnání s americkou úpravou zajímavé to, že se vůbec nezabývá finančními příjmy a výdaji lobbistů a nestanovuje v tomto ohledu žádné minimální prahy pro registraci. Registrovat se musí všichni, kdo komunikují s veřejnými činiteli bez ohledu na příjmy nebo výdaje a při podávání průběžných zpráv o své činnosti se nesleduje finanční stránka, ale realizované kontakty a sítě vztahů, které byly během komunikace vytvořeny. Součástí kanadské legislativy je také profesní kodex lobbisty. V původně přijatém zákoně z roku 1985 byl kodex ponechán plně v režii asociace lobbistů, což nepřineslo žádoucí výsledky. Vláda se z důvodu snazší vymahatelnosti regulačních pravidel rozhodla učinit kodex součástí zákona. Novela z roku 1995 spolu s jemnější typologií lobbistů zavedla Kodex výkonu lobbistické profese, ke kterému se musí povinně přihlásit všichni lobbisté (LA, 1985 (2009): oddíl 10.2, 10.3; HoC, 2009b: 69; IPA, 2004: 8; OECD, 2008: 95). Kodex byl sice vytvořen v rámci Federálního kancléřství pro etiku, ale na jeho vzniku se podíleli také lobbisté. Kodex stojí na principech integrity a poctivosti, otevřenosti, profesionalitě a pravidlech transparentnosti, diskrétnosti a definici konfliktu zájmů (OCL, 2009a). Specialitou kanadské úpravy je také fakt, že poslední novely zřídily zvláštní úřad, v jehož kompetenci je monitoring lobbingu a lobbistických aktivit. Poté, co bylo v roce 1995 zavedeno elektronické podání registrace a monitorovacích zpráv, byl vytvořen Registrační úřad pro lobbing (Register of Lobbyists) a od roku 2003 na něj byly přesunuty všechny monitorovací pravomoci. Novelou 2008 (LA, 1985 (2009): oddíl 4.1–4.4 a oddíly 9, 10) byl vytvořen Úřad komisaře pro lobbing (Office of Commissioner of Lobbying). Jde o nezávislý parlamentní úřad, jehož šéf je volen na návrh Guvernéra na sedm let oběma komorami parlamentu. V jeho kompetenci je vynucování zákona o lobbingu a profesního kodexu lobbisty. Je v pravomoci úřadu zakázat těm lobbistům, kterým se prokáže porušení zákona (včetně kodexu), po dobu dvou let komunikovat s veřejnými činiteli jakožto placený lobbista. Úřad má dnes rozpočet kolem 20 milionů kanadských dolarů a zaměstnává kolem dvaceti pracovníků. Úřad se kromě jiného stará o:
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180996