98 / grafologie v poradenské a terapeutické praxi
napětí (spasmy), jež tlačí na obratle, až je vychýlí? Kde je ten stres? Co mou dceru tíží, když vnějškově je vše pořádku? V levé mozkové hemisféře, která řídí pravou polovinu těla, jsou uložena centra schopná především racionálního a konstruktivního úsudku, tedy vlastností označovaných spíše jako „mužský princip“. Naopak pravá mozková hemisféra (tzv. „ženská“) je spojována častěji s ženským chováním, je zaměřena na citovost, duchovní život a schopnost intuitivního vnímání. Psychosomatika nás učí dívat se na symptomy jako na ukazatele negativního způsobu myšlení (například pocit ublížení a křivdy, pocit viny apod.). Při dlouhodobém setrvávání v negacích vzniká silný stresor, který naruší naši osobnostní stabilitu. Vznikne nerovnováha v pocitech, ve způsobu myšlení, tedy v mozku. Mozek je jakýsi centrální počítač, který řídí funkce celého našeho těla. Je jen otázkou času a osobnostních dispozic, než se psychický problém „somatizuje“, tedy promítne se na těle do nějakého symptomu, nemoci. Jak poznáme, že přemýšlíme negativně? Zcela jednoduše – na našich emocích. Zkrátka se necítíme vůbec dobře. A jak to tedy bylo s Vendulkou? U skolióz (vybočení páteře do stran) bývá svalové pnutí mechanické jako například u luku. Vybočení páteře vpravo, jak měla moje dcera, je způsobeno svalovým napětím (spasmem) od páteře směrem do levé části zad. Princip luku je tento: čím víc napínám tětivu, tím více se luk prohýbá. Páteř vybočovala do pravé strany již natolik, že se vyboulil hrudní koš v okolí pravé lopatky. Takže na principech psychosomatiky si už problematiku můžeme částečně rozklíčovat. Svalový spasmus v levé části zad byl ovlivňován pravou mozkovou hemisférou (tedy ženským principem – připadala tudíž v úvahu problematika týkající se emotivní oblasti, eventuálně problému se ženou, možno přímo i s matkou, či se ženou v sobě samé atd.) a vedl až ke zdeformování pravé poloviny zad (vydutí mužského principu – zde je možné zdůraznění mužského aspektu, kam může patřit např. problematika činnosti, výkonnosti, výkonnostního tlaku, eventuálně i problematika s mužem či mužský principem atd). Tolik základní filozofie psychosomatiky. Nyní ještě zbývalo cílenou terapií nalézt konkrétní negativní pocity a konkrétní situace. Pro diagnostiku jsem jí nechala namalovat strom a napsat pár řádek. To, co jsem viděla, mi naprosto stačilo. V písmu i v kresbě byl všudypřítomný stres, který by byl dobrým podhoubím i pro rozvoj problému se soustředěním – lehké mozkové dysfunkce či dysporuchy. Jak už to občas u terapeutické práce bývá, z vývoje situace je překvapen i sám terapeut. A tak tomu bylo i nyní. Výjimka potvrzující pravidlo, která měla porušit tabu, že je nevhodné ošetřit své dítě. Tentokrát jsem to měla být právě já. Matka. Psychická příčina byla v mozku v podvědomém bloku. Tedy v něčem, co si běžně neuvědomujeme, a proto s tím ani nemůžeme pracovat, a co se dá objevit teprve cílenou terapií. Kořeny našeho současného problému (skoliózy) sahaly až do období nástupu do první třídy. Vendulce se nechtělo jít ze školky. Bála se, že ztratí kamarády. Takže opět strach ze ztráty. Když si to dáme do souvislosti s přítomností, s faktem, že dvakrát měnila školu (přičemž podruhé to bylo pro ni emočně těžší, protože měli výbornou paní učitelku a skvělý kolektiv), tak je to naprosto jasné. Ale toto samo o sobě by nebylo takovým problémem, kdyby se regresivně podvědomí nespojilo opět s negativním strachem, že nebude milovaná a přijímaná, když nebude hodně výkonná. Ona přece musí všechno vydržet, být silná (začala se i více obalovat tukem), aby neztratila lásku rodičů. Ona se přece musí zasloužit svými výsledky, být co nejlepší, protože výkon je to, za co je obdivována.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180788