Nemoci žaludku a duodena
97
Účast infekce Hp je minimální. Projevuje se různými klinickými stavy, nejčastěji tlakem až bolestí v epigastriu, nauzeou, zvracením, celkovou nevůlí, event. subfebrilitami. Léčba spočívá v hladovce a postupné realimentaci. Při lehké formě akutní gastritidy mizí klinické příznaky do 48 hodin. Těžší forma akutní gastritidy, zejména pokud je spojena s průjmy, vyžaduje infuzní a medikamentózní léčbu za hospitalizace (antacida, H2 blokátory, inhibitory protonové pumpy).
6.2.2 Korozivní gastritida Jedná se o zvláštní formu akutní gastritidy. Vzniká nejčastěji náhodným nebo sebevražedným požitím louhu, kyseliny či jiného silného dráždidla. První stupeň korozivní gastritidy je charakterizován otokem a zarudnutím sliznice s následnou nekrózou bez vzniku striktur. Při druhém stupni proniká patologický proces hluboko do sliznice a při třetím stupni může dojít k penetraci jícnu či žaludku s následným rozvojem zánětu mediastina či pobřišnice. Většinou jsou tyto stavy spojeny i se septickým šokem, renálním selháním a ve 30 % i se smrtí. Klinicky se korozivní gastritida projeví prudkou pálivou bolestí v ústech, krku, na hrudi či v břiše, a to bezprostředně po požití. Někdy se objeví zvracení krve či nekrotické tkáně. Pozdním projevem, který se může projevit až za několik měsíců, je striktura. Pokus o zvracení může způsobit rozsáhlejší poškození tkáně. Nezbytná je hospitalizace na jednotce intenzivní péče. Je doporučována parenterální výživa s podáváním širokospektrých antibiotik a kortikoidů. Rozvoji striktur je možno zabránit včasnými endoskopickými dilatacemi či zavedením stentu.
6.2.3 Flegmonózní gastritida Tento typ gastritidy je často smrtelně probíhající onemocnění. Klinicky dominuje prudká bolest břicha, nauzea, celkový septický stav často spojený s peritonitidou. Prognóza je vážná (2/3 pacientů umírá), závisí na včasné diagnóze a léčbě.
6.2.4 Chronická gastritida Jde převážně o stav klasifikovaný histologickým nálezem, který nemá vyhraněné klinické příznaky. Výskyt chronické gastridy odpovídá přibližně prevalenci infekce Hp. Nejlépe je známa patogeneze chronické gastritidy u infekce Hp, u ostatních typů chronické gastritidy je příčina dosud neznámá. Chronická gastritida většinou vede k atrofii žaludeční sliznice. To má za následek snížení až zastavení sekrece HCl (achlorhydrie) a pepsinu. Tyto mechanizmy, zejména pokud jsou na autoimunitním podkladě, se mohou podílet na těžkém poškození sliznice s možným rozvojem perniciózní anémie. Klinicky se u pacientů projevuje těžká chronická gastritida formou rozličného břišního dyskomfortu až achylického syndromu, který je charakterizován epizodickými průjmy. Diagnóza musí být potvrzena histologickým vyšetřením. Poškození sliznice s následnou histologickou přestavbou ve smyslu dysplazie a metaplazie může být i prekancerózou. Léčba chronické gastritidy je velmi komplikovaná a s výjimkou chronické gastritidy vyvolané infekcí Hp, je ve většině případů nevyléčitelná.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180782