Je tu ještě další věc, která mě na Saúdech opravdu mile překvapila. Asi bych totiž ani ve snu nečekala, že Saúdové si budou vyprávět vtipy o sobě samých. Je to tak! Jeden můj saúdský kolega (pravda, ten je přece jen trochu jiný, nosí přes protesty své rodiny dlouhé vlasy a oholenou tvář a živí se péčí o cizí nemocné lidi, což je pro syna vojenského velitele a jeho rodinnou čest dost pohoršující) se smíchy za břicho popadal, když mi vyprávěl vtipy na všechny saúdské rodinné klany. Prý třeba rodina se jménem Al Otaibi pochází původně ze severu země, který je spíše zemědělský a říká se jim „cibuložrouti“, protože jedí velké množství cibule, která je z nich pořád cítit. Jiní jsou zas známí pro zálibu v jedení velbloudích varlat a třeba takový klan Al Mutairi proslul tím, že prý krade před mešitami boty. Překvapivě sebekritickou historku o saúdské zbožnosti jsem slyšela od právníka z Riyadhu, taktéž Saúda. Zněla asi takhle: Vyprávějí si dva muži, jak je Saúdská Arábie nejsvatější ze všech zemí, jak její lidé žijí tak, aby potěšili Boha a pravidelně se modlí. Mohammed: „Ano, ano, náš lid je svatý. Ne jako naši sousedé Syřané, Libanonci, Emirátští – ti všichni jen předstírají, jen se podívej na jejich uvolněné mravy.“ Abdullah: „Včera jsem ale viděl dokonce i ve vedlejší vesnici muže, který byl opilý!“ Mohammed: „Taková hrůza. Náš soused zase během Ramadánu přes den tajně jedl.“ Abdullah: „Tak to vidíš, nakonec jsme na celém světě zůstali opravdu zbožní jen ty a já.“ Mohammed: „Máš pravdu. Teď mě ale tak napadá, že jsem tě včera neviděl v mešitě…“ Jindy zase jeden z našich lékařů ani nemrknul okem, spíše se s porozuměním usmíval, když se na něj naše holky vrhly, že se
98
Kniha 1.indb 98
27.11.2008 10:05:41
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180672