Termoregulace ve vztahu k balneoterapii
6.9.2 Mechanismy aktivované chladem Mechanismy aktivované chladem jsou řízeny ze zadní části hypotalamu (corpora mamillaria) a chrání před prochlazením, okruh odpovídá za úsporu tepla v těle nebo zvýší termogenezi tím, že: • vede k tremoru, třesové termogenezi (nejdříve se zvýší svalový tonus kosterních svalů, pak dojde ke vzniku záškubů), centrum je spojeno centrální třesovou dráhou s motorickými centry, mediátorem je acetylcholin, blokátorem je kurare, • vede k periferní vazokonstrikci, • u dětí řídí netřesovou tvorbu tepla z hnědé tukové tkáně (ANS – β-receptory), • zvyšuje se metabolismu v játrech, • snižuje se krevní objem přestupem vody do ECT, • zastaví se pocení, • dojde k útlumu polypnoe, • vzniká pocit hladu, • zvyšuje se produkce ACTH, TSH, adrenalinu a noradrenalinu, • zvyšuje se vyplavení glukokortikoidů z kůry nadledvin, • zvýší reaktivitu organismu aktivací dřeně nadledviny s vyplavením katecholaminů, které mají výrazný kalorigenní efekt, • dojde ke zvýšení hladiny tyroxinu, • snižuje se hladina antidiuretického hormonu, stoupá diuréza, • mění se chování člověka k aktivní svalové činnosti (cvičení, běhání, rychlá chůze). Pokud je naopak potřeba omezit produkci tepla, pak zadní část hypotalamu aktivuje programy reflexů, které: • omezují svalovou aktivitu, • snižují svalový tonus, • snižují sekreci tyroxinu a adrenalinu, • snižují potřebu příjmu potravin, • snižují bazální metabolismus.
6.9.3 Termoregulace chováním Jde o vědomé ovlivnění regulace tělesné teploty. Propojením informací z hypotalamu až na kortex můžeme pak reagovat nejen nevědomými reakcemi, ale i vědomě – volním způsobem: • vhodným oděvem a obutím, mezi kůží a oděvem je až 30 litrů izolační vzdušné vrstvy, • omezením pohybové aktivity v horku, zvětšením pohybové aktivity v chladu a zimě, • místem expozice, volíme osvit sluncem nebo stín,
83
• řízení teploty okolí: zajištění otopu, stavění budov, regulace teploty vzduchu v místnosti, použití závěsů, těsnění, vyhřívání pomocí přístrojů aj., • prouděním vzduchu: zavření okna či větrání nebo průvan, • aklimatizace, to je vědomé přizpůsobení se otužováním, dochází k habituaci na chlad.
6
Poznámka: Vliv oblečení na udržení tepla těla závisí na původu látky (přírodní vlákna, syntetická vlákna) na skladbě a struktuře látky, síly látky, na střihu, na barvě látky. Nejlepší je vícevrstevné oblečení (tzv. „cibule“), zvláště v zimě, protože vrstvy vzduchu mezi jednotlivými částmi oděvů působí jako izolátor. Do chladného prostředí je nejméně výhodné jen jedno tenké těsné oblečení, i když by bylo teplé. (vliv chladu a vztah k oblečení viz podrobněji kapitolu o klimatoterapii).
6.10 Aklimatizace na tepelné podněty Termíny aklimatizace, adaptace, aklamace, akomodace a habitace se zpravidla používají jako synonyma, významy jednotlivých z nich a specifikace pojmů je podrobně popsána v knize „Humánna bioklimatológia a klimatoterapia“ prof. MUDr. Juraje Kolesára, kde zájemci najdou i citace vědeckých prací souvisejících s aklimatizací. Je řada autorů, kteří v mechanismu adaptace spatřují vědecký základ léčebných účinků fyzioterapie obecně. Zde jsou v přehledu uvedeny jen základní údaje a pouze ve vztahu k teplu. Procesy aklimatizace trvají přibližně 4 týdny, při přestěhování do extrémních podmínek (polární oblasti nebo tropické) trvají měsíce až léta. Aklimatizace na tepelné podněty vyžaduje schopnost organismu reagovat ve třech úrovních: • detekce změn prostředí (vlivy okolního média) kůží a nervovým systémem, • rychlou reflexní reakci organismu změnami průsvitu cév, třesem nebo pocením, • pomalejší reakcí humorálně-hormonální, tj. změnou bazálního buněčného metabolismu, změnou hormonálního řízení.
Mechanismus aklimatizace Krátkodobé intenzivní ochlazení vede k produkci tepla, tím zlepšuje reaktivitu organismu (způsob vyrovnávání se s podnětem, rychlost reakcí, intenzita reakcí). Toto řeší v první řadě vaskulární systém. Dlouhotrvající chladové procedury vedou k zvýšení odolnosti na tepelné vlivy, je to vlastně zvýšení
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180626