Atlas fyziologických regulací
vazodilatace minutový výdej
signalizace z baroreceptorů
klidová signalizace z baroreceptorů
cévy
signalizace z baroreceptorů
normální tlak krve
vazokonstrikce
snížený
srdce
mozkový kmen
zvýšený
tlak krve
6
Obr. 6.23 Uspořádání baroreceptorového reflexu pokyny do srdce a hladkých svalů cév. Nejznámější a nejlépe prostudované jsou baroreceptorové reflexy (viz obr. 6.23). Baroreceptory, které monitorují arteriální krevní tlak, jsou umístěny ve velkých tepnách, ponejvíce v oblouku aorty a v ka rotickém sinu. Informace o zvýšené stimulaci baroreceptorů při zvýšení tlaku je prostřednictvím aferentních vláken předána do vazomotorických, kardioexcitačních a kardioinhibičních center v mozkovém kmeni, která utlumí vliv sympatiku, a v centrech pro řízení srdeční činnosti také aktivuje vliv parasympatiku. Výsledkem je pokles minutového srdečního výdeje a celkového periferního odporu a tedy i normalizace tlaku krve (viz obr. 6.24). Celý oběh ovšem funguje jako celek, takže se na realizaci baroreceptorových reflexů při řízení arteriálního tlaku podílí celá řada součástí oběhu: srdce (převodní systém i pracovní myokard), arterioly (rezistenční cévy) i žíly (viz obr. 6.25). Z hormonů působících na periferní cévy jsou bezesporu nejdůležitější hormony dřeně nadledvin adrenalin a noradrenalin. Odpověď hladkého svalstva cév na katecholaminy není jednotná a je určována typem přítomných receptorů; ty rozeznáváme především dva – alfa a beta. Aktivace alfareceptorů vyvolává vazokonstrikci, aktivace betareceptorů vyvolává vazodilataci. Přitom noradrenalin aktivuje jen alfareceptory, kdežto adrenalin alfa- i betareceptory; prakticky to znamená, že noradrenalin vyvolává vazokonstrikci, adrenalin vyvolává vazokonstrikci v cévách, kde převažují alfareceptory, zatímco tam, kde převažují betareceptory, vyvolává 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180614