To je svědectví Marie Pujmanové, pro niž jsou charakteristické její hluboké postřehy dobového myšlení. Je ovšem psáno ve vítězné atmosféře roku 1945 a přenáší ji poněkud do samých počátků. Nicméně základní postřeh o velkém sjednocení myslí je autentickým dojmem roku devětatřicátého. Vystihuje také, jak nahlíželi na politický boj za druhé republiky ti, kdož se ho sami nezúčastnili.30 Obdobně jako Pujmanová hodnotí situaci Bedřich Václavek, který v květnu 1939 psal o „jednomyslnosti všeho českého lidu, která si nyní hledá i formy organizační“.31 Vítězslav Nezval v druhé části svého Historického obrazu vystihl obecné vyjasnění verši „Ten tak vlídný, usměvavý, pohostinný lid, nasadil si pyšnou masku – klid, jen klid, jen klid!“ a známým obrazem věřícího národa. 32 Kronikář města Chocně píše: „[...] je tu opravdová snaha po jednotě: jsme jednotni tím, že se snažíme zachránit před Němci, co se jen dá, a zachovat z našeho českého, co jen půjde. A všechny ty autoritativní formy [rozuměj háchovské – J. T.] bere většina [...] jako nezbytnou a vnucenou komedii, kromě snad několika politických primitivů, kteří věří tomu, že takové násilné nakomandování do jakési jednoty znamená i sílu [...]“ (v pasáži o masovém vstupu do Národního souručenství).33 Pocit sounáležitosti a národní jednoty především je hlav-
30 V tom je dojem Marie Pujmanové odlišný od hodnocení těch, kdo za druhé republiky sváděli boj s pravicí (například Bedřich Václavek, Julius Fučík); právě to je však charakteristické pro mínění většiny, pro obecnou nechuť k polemikám a touhu po národním sjednocení. Tím spíše je pak cenné shodné svědectví o době pobřeznové. 31 Bedřich Václavek, Poesie a národní pospolitost, Index 11, 1939, č. 3, květen, s. 34–37 [signováno Petr Bok], cit. dle B. V., Tvorba a společnost, Spisy B. V., sv. 11, Praha, Československý spisovatel 1961, s. 277–280, 349. 32 Vítězslav Nezval, Historický obraz, část I–III, Praha, Melantrich 1945, s. 39. 33 Karel Bárta, Válečná kronika Chocně, část I., Choceň, Místní rada osvětová v Chocni 1948, s. 102. Jde o poválečné kronikářské zpracování na základě deníkových záznamů, vedených tajně během okupace městským kronikářem.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180571