start do života. Na své úspěchy mohl být po zásluze hrdý. O to smutnější Faith připadalo, že svůj handicap musí pořád skrývat. Dostali se doprostřed nesourodé čtvrti Little Five Points, kde se nacházely zaplivané putyky vedle předražených šik butiků. Tepr ve tam Will promluvil: „Není ti něco?“ „Jen mě tak napadlo,“ začala Faith, i když mu nechtěla pro zradit, na co doopravdy myslí. „Co o těch obětech vlastně víme?“ „Obě mají tmavé vlasy, jsou zdravé a atraktivní. Máme za to, že žena v nemocnici se jmenuje Anna. Na řidičáku stojí, že ta ze stromu je Jacquelyn Zabelová.“ „Máme nějaké otisky?“ „Jeden latentní na kapesním noži, který jsme našli u Zabelo vé. Otisk na jejím řidičáku se nepovedlo identifikovat. Jí nepatří a v počítači ho nemáme.“ „Měli bychom ho porovnat s Anninými otisky, jestli nepatří jí. Pokud se Anna dotkla řidičáku, znamená to, že byly s Jacquelyn Zabelovou v komoře spolu.“ „Dobrý nápad.“ Faith připadalo, že informace z Willa lezou jako z chlupaté deky. Nemohla se mu ale divit, že je opatrný, protože její nálady byly v poslední době dost nevypočitatelné. „Zjistil jsi o Zabelové ještě něco?“ Will pokrčil rameny na znamení, že nic moc, ale vychrlil ze sebe: „Jacquelyn Zabelové bylo osmatřicet, byla svobodná a bez dětná. Pomůže nám s ní Floridský policejní úřad. Projdou její dům, zjistí, komu volala, a pokusí se vyhledat jiné příbuzné, než je mat ka, co žila v Atlantě. Šerif povídal, že Zabelovou u nich ve městě nikdo vlastně moc neznal. Trochu kamarádila se sousedkou. Ta jí chodila zalívat kytky, ale jinak o ní vlastně nic neví. Nějakou dobu válčila s několika sousedy kvůli popelnicím na ulici. Šerif říkal, že několik lidí si na Zabelovou za posledního půl roku stěžovalo, protože u bazénu pořádala hlučné večírky a před domem jí par kovalo moc aut.“ Faith potlačila nutkání zeptat se ho, proč jí tohle všechno ne řekl hned. „Znal šerif Zabelovou osobně?“ „Povídal, že některé stížnosti na ni řešil sám a nepřipadala mu jako moc příjemná ženská.“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180293