jsou někde v mlze dějin, vypadá to spíše, že zde žil nějaký vyspělý národ, možná předci Egypťanů, či někdo úplně jiný. Tento neznámý lid třeba vymřel, ale před tím tito vzdělaní lidé ovlivnili kulturu Křováků i ostatních kmenů své doby, a i když byli dávno mrtví, přes tyto jiné národy dokázali ještě proniknout do náboženství a zvyků Bantuů. Tady je jejich podobnost s Egypťany, i když Egypťané sami jistě tamní kraj rovněž navštěvovali. Všechno vypadá na to, že by se mohlo jednat o kraj, z kterého přišli k Nilu a dále možná i o bájnou říši zlata Punt. Mohlo by to tak být, ale s Puntem jsme asi i tady na špatné adrese. Opravdu? Zlato tu je, vonné dřeviny, paviáni. Punt měl podle všeho ležet v Africe a hezky daleko od Egypta, což Zimbabwe splňuje. Na několik a před chozích ilustrac ích jsou znázor ně ni Existence mocné a bohaté říše Punt je pt ačí mu ži na kř ováck ých sk aln ích i mnohokrát dokladována v egyptských nám albách pisech. Tak třeba už faraón šesté dynastie Pjopej II. (Pepi II.) – 2370 až 2280 př. nl. ve svém dopise vojenskému náčelníkovi Harkufovi psal: „... Náš majestát si přeje tohoto trpaslíka spatřit více než poklady Sinaje a Puntu...” Faraónovi bylo osm let a oním trpaslíkem byl Harufovou výpravou ukořistěný Pygmej – tato výprava dosáhla až za první nilské peřeje. Obsah dopisu známe díky veliteli výpravy Harufovi, který si ho nechal vytesat na stěny své hrobky. Kdoví proč? Aby se pochlubil? Jistě měl nějaký důvod, my jsme se takhle dozvěděli, že dítě na trůně faraóna chtělo jistě uvést na svou dobu to nej nej, aby zdůraznilo, jak moc chce toho trpaslíka. Ano je to dětským zvykem přirovnávat ...chtěl bych tuhle hračku víc, než..., nedám to ani za celou cukrárnu... Takže už v třetím tisíciletí př. n. l. byl Sinaj a Punt synonymem bohatství a jedinečnosti. Alespoň v Egyptě. Když dítě uvedlo zrovna tato dvě jména, znamená to, že třeba Punt ležel blízko Sinaje? A nebo naopak, byla si tato dvě místa vzdálená? Dítě řekne: „víc než to...” a aby zdůraznilo své přání, dodá: „... a i víc než tohle”. Tím druhým příkladem se snaží co nejvíc umocnit svoje přání, není tedy logičtější, že bude volit místo spíše ještě více ceněné, ale třeba i hodně vzdálené od toho prvního? Faraóni Sahure (2458–2446 př. n. l.) a Mentuhotep III. (2004–1992 př. n. nl.), rovněž organizovali výpravy do této země. Další doklad o obchodním styku pochází ze zádušního chrámu Dér al-Bahrí, který dala postavit faraónka Hatšepsut (cca 1479–1458 př. n. l.). Zde je na stěnách zachycena její výprava do země Punt.
– 98 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180053