8 „Ne!“ křičím a vrhám se kupředu. Je příliš pozdě na to, abych zabránila dalšímu švihnutí, a instinktivně vím, že nebudu mít ani sílu, abych úder zablokovala. Místo toho skáču před Hurikána. Zvedám paže, abych co nejvíc ochránila jeho zmlácené tělo, takže nemám čím odvrátit ránu. Bič mě zasahuje plnou rychlostí přes levou tvář. Okamžitě cítím oslepující bolest. Před očima mi vyšlehnou klikaté záblesky světla a já klesám na kolena. Jednou rukou si držím obličej a druhou se opírám o zem, abych nepřepadla. Hned se mi začíná vytvářet podlitina, která mi zavírá oko. Kameny pode mnou jsou zvlhlé a ve vzduchu visí nasládlý pach Hurikánovy krve. „Přestaňte! Vždyť ho zabijete!“ vřískám. Na chvilku zahlédnu útočníkovu tvář, tvrdou, s hlubokými vráskami a krutým úšklebkem. Šedivé vlasy oholené nakrátko, oči tak černé, jako kdyby je tvořily jen obrovské zorničky, dlouhý rovný nos zarudlý od mrazivého vzduchu. Svalnatá paže se opět zvedá, tentokrát proti mně. Mimoděk sahám rukou k ramenu, abych vytáhla z toulce šíp, ale zbraň jsem pochopitelně nechala v lese. Zatínám zuby v očekávání dalšího úderu. „Moment!“ vyštěkne jiný hlas. Na scéně se objevuje Haymitch. Zakopává o ležící tělo mírotvorce. Je to Darius. Ze zrzavých vlasů na čele mu vyčnívá obrovská fialová boule. Je v bezvědomí, ale dýchá. Co se stalo? Pokusil se pomoct Hurikánovi přede mnou? 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179969