Zoey pokrčila rameny. „Byl to mamčin nápad. Je mi to jedno. Jonase mi nic nevrátí.“ Po zádech mi přeběhl mráz. Představila jsem si ho tam za Foxtonem a vzpomněla si, že mám pořád v kapse džínsů tu jeho harleyovskou přezku. „Nikdy se nemůžeš vrátit,“ pokračovala unaveným hlasem. „Každej tvrdí, že to nevadí, že se nesmíš ohlížet, ale dívat se dopředu. Kromě Kim. Ona říká, že je pro mě důležitý, abych si na všechno vzpomněla.“ „A zaplnila prázdný místa,“ horlivě jsem přikývla. „Říkala jsi, že potřebuješ moji pomoc.“ „Dovedeš si představit, co to je, to PSP? Jako bys pletla šálu, upustila jehlici a všechno se ti rozpáralo. Je tam najednou nějaká blbá díra, a ta se pořád zvětšuje.“ „To je strašidelný.“ „Neuvěřitelný. Ta díra už je tak velká, že bych do ní mohla spadnout a zmizet, věř mi!“ Ach, to padání. Padáš a padáš a ta díra je hladká a nemáš se čeho chytit a žádné dno taky nemá. Tak jsem se cítila, když umřel Phoenix. „Vrať se zpátky, před tu nehodu,“ řekla jsem Zoey, aniž bych se s ní podělila o své pocity. „Pamatuješ si, jaké to bylo, když jste spolu chodili?“ „Milovala jsem ho,“ odpověděla tiše. Koně natahovali hlavy přes stájové dveře a dožadovali se dalšího cukroví. „To přece nešlo jinak.“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179967
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.