zdravé!“ Sára pokrčila rameny. Překvapilo ji, že se máma nezmiňuje o včerejším večeru. Vždyť ona, ne Sára, má co vysvětlovat! Není fér, že nechává Sáru v nejistotě. „Připravila bys salát? V ledničce musí nějaký být – podívej se, jestli je dost čerstvý.“ Sára se beze spěchu přesunula do kuchyně. „A jaký byl začátek školního roku?“ pokračovala maminka se zájmem. „Ještě jsme to ani neměly čas probrat.“ Sára otráveně zavrtěla hlavou. To hloupé tlachání jí šlo na nervy. Začala ztrácet trpělivost. Bolela ji hlava. „Nech těch hloupostí, mami!“ řekla příkře. Laura Eastwoodová se otočila a udiveně na dceru pohlédla. „Kdo to včera večer byl? Co to bylo za chlápka, co se na tebe lepil?“ Sářin hlas zněl vyzývavě, ale jí to bylo jedno. Naopak, chtěla se s mámou pohádat, byla na to připravená. A když nezačala máma, musela to spustit sama. Máma sundala ze sporáku hrnec, do kterého právě nalila vodu, a s povzdechem usedla k malému kuchyňskému stolu. Než začala mluvit, vyčerpaně si prohrábla kudrnaté vlasy a znovu si zhluboka povzdychla. „Takže, ten pán, kterého jsi včera viděla, byl Mel. Pracuje ve Forest Hospital teprve krátce, tak jako já. A jsme jen kolegové, nic víc.“ Sára se zatvářila skepticky. Mlčela. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179925