98 Upíří deníky
ně odhrnula blůzku a odkryla krajkové kombiné. Pak se přinutila odhrnout Sue zářivě zlaté vlasy z bledého hrdla. Vlasy byly tuhé od laku. „Žádné kousnutí,“ oznámila, když prohlédla Sue hrd lo. Byla hrdá na to, že se jí hlas téměř nechvěje. „To je pravda,“ přiznal Stefan podivným tónem. „Ale je tu něco jiného. Podívejte se sem.“ Jemně se natáhl kolem Bonnie a ukázal na drobnou ranku, bledou a bez krve stejně jako pokožka kolem, ale přesto viditelnou jako jemná linka od klíční kosti až k prsu. Přes srdce. Stefanův štíhlý prst ukazoval ve vzduchu podél celé linie řezu a Bonnie ztuhla, připravená ruku srazit, pokud by se dotkla kůže. „Co to je?“ divila se Meredith zmateně. „Záhada,“ odpověděl Stefan. Stále měl ten divný tón v hlase. „Kdybych viděl takové znamení na upírovi, znamenalo by to, že dával krev člověku. Takhle se to totiž dělá. Lidské zuby nedokážou proniknout naší kůží, takže když chceme s někým sdílet krev, trochu se řízneme. Ale Sue nebyla upír.“ „To teda určitě nebyla!“ rozčílila se Bonnie. Pokoušela se zahnat představu, která jí vyvstala v mysli – Elena se sklání k podobnému řezu na Stefanově hrudi a saje, pije jeho krev... Otřásla se a uvědomila si, že má zavřené oči. „Potřebuješ vidět ještě něco?“ řekla a otevřela je.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179797