Čtenářský deník k Literatuře v kostce pro SŠ
Němcová, Neruda Božena Němcová V zámku a v podzámčí 1 Nymbursko, polovina 19. století
poznámka (1856), realistická povídka – obraz venkovského života
2 zbohatlý pan Skočdopole si koupil zámek a šlechtický
titul; příjezd z Prahy na zámek se služebnictvem a psem Joli; odlišný život v podzámčí – chudoba, hlad, utrpení dětí, cholera, zemřela vdova Karásková, syna Vojtěcha se ujal krejčí Sýkora; intriky na zámku, cholerou onemocní i paní Skočdopolová, léčí ji lékař, který zná i prostředí chudých ð její proměna, pomoc chudým; před odjezdem do Itálie poskytne peníze na studia Vojtěchovi, který se za záchranu Joliho dostal předtím do barončiných služeb (páže Albert); paní Skočdopolová se smíří i s tím, že její muž má nemanželské dítě Emila
3 postavy a dvojí svět:
a) zámek: SKOČDOPOLOVI zvláště zbohatlá a ješitná paní baronka (von Springenfeld); není zlá, ale chce napodobit šlechtu, důvěřuje komorné komorná MAMSEL SÁRA proradná, neupřímná, prohnaná, vypočítavá komorník JACQUES zhýčkaný pes Joli – žije v přepychu b) podzámčí: VDOVA KARÁSKOVÁ s dětmi (Jozífek zemřel hlady, Vojtěch) KREJČÍ SÝKORA s dětmi – chudí, ale vzájemně si pomáhají, lidští, obětaví PODRUZI, zvl. Dorota LÉKAŘ – postava dobrého člověka, zná obě prostředí, ovlivňuje baronku ð proměna jejího chování
4 obraz sociálních rozdílů na vesnici, úsilí o lepší život chudých ð představa světa harmonického, usmířeného, zbaveného rozporů (idealizace)
5 základní stavební princip – kontrast: viz už titul
přečti si popisný realismus s prvky kritiky spisovná čeština s prvky hovorovými
sobectví, bezcitnost, přetvářka × vzájemná pomoc, obětavost bezstarostný život v přepychu × hlad, chudoba, zápas s cholerou panský pes × Jozífkova smrt mamsel Sára × klíčnice Klárka závěr povídky – zlom a obrat: od realistického pohledu na svět k romantické představě harmonického světa = idealizace (vliv utopického socialismu)
Jan Neruda Povídky malostranské 1 Malá Strana v Praze z dob Nerudova mládí (1. pol. 19. stol.), autobiografické rysy
poznámka (1878), sbírka povídek (13), původně vydávaných časopisecky
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179706
2 obraz svérázného a neproměnného, strnulého způsobu života Malé Strany; v popředí typické postavy, a to příslušníci drobné buržoazie, živnostníci nebo chudina (žebráci); nechuť ke změnám, události a konflikty; zájem o městské prostředí
3 povídky:
Týden v tichém domě úvodní, nejrozsáhlejší povídka, život obyvatel měšťanského domu – hokynářská rodina Bavorova se synem Václavem, praktikantem, propuštěným z úřadu pro zápisky, v nichž posuzoval spoluúředníky, a napsal článek do novin; rodina domácího Ebera (šijí vojenské prádlo na výdělek, maloměšťácké chování); starý mládenec doktor Loukota; pohřeb staré panny Žanýnky, svatba Josefinky a strojmistra Bavoráka Pan Ryšánek a pan Schlegl nepřátelství bývalých přátel (kvůli lásce k jedné ženě, jež si vzala pana Schlegla, ale po porodu zemřela); sedávali 11 let u téhož stolu v hospodě, ale nepromluvili; usmíření až po dlouhé nemoci pana Ryšánka Přivedla žebráka na mizinu o žebráku Vojtíškovi, který byl znám po celé Malé Straně; za to, že odmítl žebračku „babu miliónovou”, ze závisti rozšířila pomluvu, že je bohatý; lidé si ho proto přestali všímat, nic mu nedávali; nalezli ho pak zmrzlého O měkkém srdci paní Rusky chodila na všechny pohřby plakat a pomlouvat, až jí to policie zakázala Večerní šplechty rozhovory studentů na střeše domu v Ostruhové ulici; postava autora (Hovora) Doktor Kazisvět příběh lékaře Heriberta, samotáře, který nikoho nechtěl léčit; při pohřbu rady Schepelera náhodou zjistil, že není mrtvý, a zachránil ho, ale zkazil radost dědiců vdovy (viz přezdívka a titul); lidé ho obdivovali, ale on je dál odmítal a neléčil Hastrman příběh pana Rybáře (přezdívka podle zeleného fráčku), který má sbírku domnělých drahokamů (ve skutečnosti polodrahokamů); když pozná svůj omyl, je zoufalý, že ztratí přízeň svých blízkých; je však zetěm ujištěn, že ho mají rádi i bez bohatství Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku krupař Vorel se přistěhoval na Malou Stranu a zřídil krámek; nikdo však od něho nechtěl kupovat (je cizí, mouka je prý cítit kouřem); spáchal sebevraždu U tří lilií romanticky laděný příběh, který prožívá básník (autor) – o dívce, jež v hospodě tančí; dostává zprávu, že jí zemřela matka, ale pokračuje dál v zábavě; lidská otrlost, kterou nepohne ani smrt Svatováclavská mše vzpomínka autora na mládí; nechal se zavřít na noc do svatováclavského chrámu, aby se přesvědčil, zda sv. Václav bude o půlnoci sloužit mši, ale všecko zaspal Jak to přišlo … příběh z dětství, kdy se s kamarády domluvili, že zničí Rakousko; utvořili tajný spolek, vypracovali tajný plán dobytí Prahy, koupili si pistoli a všechny peníze dali hokynáři Pohorákovi za střelný prach; ten peníze propil, a tak zachránil Rakousko Psáno o letošních Dušičkách o tlusté slečně Máry, která zůstala starou pannou; kdysi jí písemně vyznali (z žertu) lásku kupec Cibulka a rytec Rechner, ale pak zase ustoupili (prý z vzájemné ohleduplnosti); Máry jim oběma na Dušičky dává na hrob věnec Figurky advokátní koncipient Krumlovský chce složit advokátskou zkoušku a přestěhuje se na Malou Stranu, aby mohl
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179706
Čtenářský deník k Literatuře v kostce pro SŠ
Nezval, Nováková, Olbracht studovat; ale lidé v domě – figurky – jsou tak zajímaví, že ho rozptylují; bydlí u záletné konduktérky, je vyzván nadporučíkem, který za ní chodí, na souboj a obstojí v něm, žije tu malíř Augusta, jeho manželka, která šišlá, když mají peníze, Provazník píšící škodolibě anonymní dopisy atd.
4 realistický obraz života, kritika maloměšť áctví a jeho projevů (nadřazenost, pokrytectví, vypočítavost, touha po majetku, pomluvy, lidská lhostejnost = příčiny tragédií); bez idealizace některé povídky laděny vážně, jiné humorně až satiricky; buď líčena řada postav nebo jen jedna scéna úsměvná ironie postavy středních městských vrstev, podivíni nebo žebráci
5 forma:
převaha povídek, ale i novely (Hastrman, Doktor Kazisvět), využití formy dopisu (Psáno …), deníku a zápisníku (Figurky); umění vypravěčské a charakterizační i popisné podobná kompozice obou novel (od detailního popisu a charakteristiky postav k zmínce o počasí, pak následuje vlastní příběh vysvětlující přezdívku; překvapivý závěr a doklad osobního vztahu autora k postavám); autobiografické rysy jazyk: lidový, prostý i nespisovný ð lidovost, funkce charakterizační
Vítězslav Nezval Edison 1 vrchol a překonání poetismu: vážný, hlubší pohled na skutečnost (vliv společenské skutečnosti) oslava tvůrčí činnosti člověka, zosobnění všech kladných sil, Nezvalovo básnické vidění moderního světa a člověka závažné otázky smyslu tvorby (umělecké, vědecké), života a smrti; život a práce člověka jako hrdinství a dobrodružství
poznámka (1928), poetistická básnická skladba
vysvětlivka později ve sbírce Básně noci (1929)
2 poetistická polytemačnost a obraznost: báseň-
-pásmo; lyrickoepická skladba polarita motivů a konfliktnost: den × noc, stín × jas, smutek × radost, smrt × život, hazardní hráč a sebevrah × vynálezce (Edison aj.) významová protikladnost a setkání s básníkovým subjektem, s „já” (nebo „my”): „Naše životy jsou truchlivé jak pláč” (1. verš 1. zpěvu), „naše životy jsou strmé jako vrak” (2. zpěv), „naše životy jsou bludné jako kruh” (3. zpěv), „naše životy se nikdy nevrací” (4. zpěv), „naše životy jsou těšivé jako smích” (5. zpěv) ð vyznání z touhy naplňovat sny činy, nespokojovat se s málem: „znovu žít a míti mánii” kompozičně ucelená skladba: vývoj od smutku a pesimismu k radosti ze života a optimismu
3 pět zpěvů: výchozí zážitek – oblíbené toulky noční osvětlenou Prahou a po návratu domů Edisonův životopis
v starých novinách 1. zpěv – motiv sebevražedného stínu provázejícího básníka, dialog s ním (rub chaotického tempa moderní doby) 2. zpěv – epizoda z Edisonova mládí
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179706