4. Novověk aneb zrození nové éry
4.9.2. Japonské otevření se světu a čínská bezvýznamnost Japonsko bylo po dlouhá staletí izolováno od okolního světa. V zemi sice vládl formálně císař (tzv. mikádo), ale fakticky ovládali zemi šógunové – vojenská šlechta. Tlak světových velmocí, které chtěly do Japonska proniknout obchodně, způsobil občanskou válku, v níž byla moc šógunů zlomena. Druhá pol. 19. st. pak byla ve znamení reformní vlády císaře Mucuhita, která vstoupila do historie jako „reformy Meidži“. Během nich se Japonsko otevřelo a kulturně i společensky se přiblížilo Západu. Došlo nejen ke změně v oblékání, ale také ke konstitucionalizaci, modernizaci armády, budování infrastruktury, zakládání bank a zahájení podnikání. Ekonomický vzestup vytvořil nezbytný předpoklad pro územní a mocenskou expanzi Japonska, které na přelomu 19. a 20. st. vedlo války s Čínou a následně i s Ruskem (1904–1905), během nichž získal ostrovní stát mj. Koreu. Do 20. st. vstoupilo Japonsko jako jedna ze světových velmocí. S japonským rozmachem ostře kontrastuje slabost Číny. Tamní císaři nebyli schopni kontrolovat celou rozlehlou zemi a ovládli fakticky jen území kolem Pekingu. V odlehlých provinciích si „stát ve státě“ vytvářeli mandaríni – císařští úředníci. Vnitřních rozporů a ekonomické zaostalosti agrární země využívaly mocnosti pro své zájmy. Čína s nimi vedla řadu neúspěšných válek, s Brity např. tzv. opiové. V roce 1900 došlo v zemi k velkému „povstání boxerů“ proti cizincům, které bylo ale utopeno v krvi. Nespokojený lid o pár let později povstal proti vlastní vládě, kterou svrhl a vyhlásil republiku (1912). Ale i čínská republika zůstala velmi slabá.
4.9.3. Příčiny a důsledky moderního kolonialismu Snaha získat strategické opěrné body a nová odbytiště, touha po nerostném bohatství a levné pracovní síle dovedly světové velmoci mezi léty 1880–1914 k dobývání nových území v Africe, Asii a Oceánii. Vznikl tak nový koloniální systém, kterému vévodila Velká Británie, jež měla vedle dominií (Austrálie, N. Zéland, Kanada, později Jihoafrická unie) i celou řadu korunních kolonií, z nichž byla nejdůležitější Indie. V Africe se pak Britové snažili ovládnout územní pás ze severu na jih, což vedlo k vítěznému střetu s Francií, která se snažila ovládnout území od západu Afriky na východ. Zlatonosná a diamantová ložiska na jihu Afriky se stala příčinou střetu Britů a Búrů, kteří byli v tzv. búrské válce (1899–1902) poraženi a ztratili území dnešní JAR. Do Afriky však pronikaly i další státy: Německo, Itálie, Belgie, Portugalsko či Španělsko. Jedinými svobodnými státy tak zůstala Libérie a Habeš. Důsledkem kolonialismu nebylo jen vytvoření nových míst mocenských střetů, zánik celé řady kmenů, drancování přírodního bohatství obsazených zemí, ale také položení základů státní správy a infrastruktury či částečné řešení složitých sociálních problémů velmocí.
Nezapomeňte Zatímco Japonsko a USA zažily v 2. pol. 19. st. ekonomický a mocenský vzestup, tak Čína byla bezvýznamná a Rusko zaostalé. A to i přes jisté reformy, které provedli Alexandr II. (zrušení nevolnictví) a Mikuláš II. (zřízení parlamentu).
Četli jste pozorně? 1. Které tvrzení je pravdivé? a) Americká občanská válka vypukla kvůli neochotě severních států zrušit otroctví. b) Monroova doktrína odmítala vměšování Evropy do amerických záležitostí a naopak.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179697
c) Reformy meidži modernizovaly Japonsko a posunuly ho mezi světové velmoci. d) Čína byla na přelomu 19. a 20. st. světovou velmocí, která se hlavně opírala o silný průmysl.
2. Seřaď následující události chronologicky od nejstarší po nejmladší: a) bitva u Gettysburgu b) povstání boxerů v Číně c) Monroova doktrína d) začátek čínské republiky e) začátek stavby Panamského průplavu f) americko-španělská válka
3. Uveď alespoň 4 faktory, které způsobily zánik indiánských kmenů.
Novověk aneb zrození nové éry
Několik otázek pro chytré hlavy 1. Urči, komu patřila následující území: a) Egypt, Sudán, Nigérie, Keňa b) Tunisko, Maroko, Alžír, Západní a Rovníková Afrika c) Namibie, Kamerun, Tanzánie d) Angola, Mosambik e) Libye f) Kongo 2. Urči jméno osobnosti: Narodil se ve Skotsku a v dětství pracoval v prádelně. Jako misionář bojoval v Africe proti otrokářství a jako lékař proti tropickým chorobám. Prošel poušť Kalahari a prozkoumal tok Zambezi, kde objevil Viktoriiny vodopády. Po objevení pramenů Nilu byl několik let nezvěstný a objevila ho až záchranná mise vedená novinářem Stanleyem. Po smrti byl pochován po boku anglických králů ve Westminsterském opatství.
Jak dopadlo testování?
1. Správná odpověď: b, c 2. Pořadí: c, a, f, b, e, d 3. Nemoci, úbytek přirozené potravy, války s bílými, války s ostatními indiánskými kmeny.
Klíč k otázkám pro chytré hlavy
1. a) Británie b) Francie c) Německo d) Portugalsko e) Itálie f) Belgie 2. Jedná se o nejslavnějšího objevitele v dějinách Afriky, Davida Livingstona.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179697
5. Dějiny 20. století aneb co ovlivnilo dnešní svět
5. DĚJINY 20. STOLETÍ ANEB CO OVLIVNILO DNEŠNÍ SVĚT „Poněvadž královská srbská vláda neodpověděla uspokojivě na nótu, kterou jí odevzdal rakousko-uherský vyslanec v Bělehradě dne 23. července r. 1914, jest c. a k. vláda nucena, aby pečovala sama o ochranu svých práv a zájmů a aby za tímto účelem apelovala na moc zbraní. Rakousko-Uhersko má tudíž zato, že jest od tohoto okamžiku ve válečném vztahu se Srbskem. Rakousko-uherský ministr zahraničních záležitostí hr. Berchtold.“ (Národní politika, 29. 7. 1914 )
5.1. Vznik nové Evropy: první světová válka 5.1.1. Cesta k první světové válce Atentát srbského nacionalisty Gavrilla Principa na rakouského následníka trůnu Ferdinanda d’Este v Sarajevu byl pouze projevem dlouhodobého napětí. Po vzniku Trojspolku* vznikla Dohoda* a celá Evropa už jen vyčkávala, co se stane bezprostřední příčinou války. Srbsko na Balkáně posilovalo své hospodářské postavení a stalo se centrem idejí sjednocení jižních Slovanů. Rakousko-uherskou anexí Bosny a Hercegoviny (1908) byla zmařena poslední šance Srbska získat moře, které potřebovalo k postavení regionální velmoci. Proti Rakousku-Uhersku stálo za Srbskem Rusko, které jako ochránce pravoslaví mělo v Srbsku značný vliv. Dalším nezanedbatelným faktem bylo postavení Německa, které se po sjednocení v roce 1871 stalo hospodářskou velmocí. Ně mečtí představitelé si byli dobře vědomi, že bez zámořských kolonií je jejich vedoucí hospodářská pozice vratká a politický vliv minimální. První světová válka je taktéž považována za válku bílého muže, který válčí pro rozšíření území, aby si podmanil cizí obyvatelstvo. Válka se měla stát nástrojem pro přerozdělení kolonií.
5.1.2. Průběh 1. světové války
* Ruské zájmy na Balkáně spojily Rakousko-Uhersko s Německem v Dvojspolek (1879). Itálie se přidala k Dvojspolku po francouzském záboru Tunisu (1882).
* Střet zájmů Rusů a Habsburků na Balkáně a francouzská touha po revanši za odstoupení Alsaska a Lotrinska dovedly Rusko a Francii k Dohodě (1894). Po německé podpoře Búrů proti Britům (burská válka, 1901–1903) a vojenském oslabení Ruska po porážce u Cušimy (rusko-japonská válka, 1905) se Velká Británie přidala k Dohodě (1907).
Po odmítnutí ultimáta Rakousko-Uhersko vyhlásilo Srbsku válku (1914, červenec). Složitý systém smluv přivedl do války okamžitě Rusko, Německo, Velkou * Zákopová válka byla velice Británii a Francii. Na území dnešního Polska Němci odrazili ruská vojska obtížná na psychiku jedince. Vojáci vyčkávali v zákopech (u Tannenberku a Mazovských jezer, srpen 1914). Východní tažení ale nebylo na rozkaz běžet k protějšímu snadné; císařsko-královská (c. a k.) armáda kvůli válce v Rusku opustila srbskou zákopu. Pravděpodobnost frontu. Těžištěm války se však stala západní fronta. Německo předpokládalo přežití při obsazování bleskový útok přes neutrální Belgii. Francouzům se však podařilo zastavit nepřítelovy zákopové linie Němce na řece Marně. Výsledná bilance prvního válečného roku byla pro obě byla velmi nízká. strany neuspokojivá: více jak milion padlých a armády zakopané v zákopech*.
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179697