České dějiny od r. 1918
53. Znárodnění Znárodnění proběhlo v Československu ve dvou základních etapách v prvních pěti letech po skončení 2. světové války. Na základě dekretu prezidenta republiky z 24. 10. 1945 byly znárodněny doly, banky, pojišťovny, průmyslové podniky s více než 500 zaměstnanci a potravinářské podniky s více než 150 zaměstnanci. Znárodnění podléhalo přes 3 000 podniků. Znárodněny byly 2/3 veškerého československého průmyslu. Došlo ke znárodnění veškerého zbrojního, energetického a metalurgického a většiny chemického a spotřebního průmyslu. Ze znárodněných závodů vznikaly národní podniky. Po únoru 1948 přistoupili komunisté k další etapě znárodnění. 28. 4. 1948 se dotklo znárodnění velkoobchodu, stavebnictví, zahraničního obchodu a podniků s více než 50 pracovníky. 5. 5. 1948 došlo ke znárodnění polygrafického průmyslu, cestovních kanceláří, lázní atd. Zbývající soukromý sektor, již beztak poměrně malý, byl soustavně omezován. Do konce 50. let přestal v Československu soukromý sektor existovat zcela. Druhá etapa znárodnění byla zrušena restitučními zákony v letech 1990–1992.
54. Hradecký program Hradecký program byl programem zemědělské politiky, který vyhlásil ministr zemědělství Ďuriš (KSČ) 4. 4. 1947. Heslem programu bylo „Půda patří těm, kdo na ní pracují.“ Program žádal vyvlastnění půdy nad 50 ha, patří-li jedné rodině, resp. i menší rozlohy, pokud na ní vlastník sám nepracuje. Dále požadoval vznik národního pojištění pro rolníky, zavedení jednotné zemědělské daně. Kromě toho měl zmizet rozdíl mezi cenami zemědělských a průmyslových výrobků. Program narazil na rozhodný odpor demokratických stran. Komunistům se ale díky němu podařilo získat větší vliv mezi zemědělci. 55. Československo a Marshallův plán Marshallův plán byl plánem pomoci a hospodářské obnovy válkou zničených zemí. Byl pojmenován podle amerického státního tajemníka Marshalla, který jej představil v červnu 1947. První reakce Moskvy byla pozitivní, což přesvědčilo československé komunisty reagovat obdobně. Ve finále se však Sovětský svaz postavil proti Marshallově plánu. SSSR totiž nechtěl nechat nikoho nahlédnout do svého hospodaření, což bylo základní podmínkou pro poskytnutí pomoci. 2. 7. 1947 jej tedy odmítl jako vměšování se do vnitřních záležitostí země. Československá vláda se zprvu nestavěla k Marshallově plánu absolutně odmítavě. Přesto raději vyslala do Moskvy delegaci, vedenou Gottwaldem, aby vysondovala sovětské stanovisko. Stalinovo stanovisko bylo jednoznačné: je třeba říci rázné 98 \ Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179686