98 nebude znovu zdát, protože začal nabývat hororových podob. Tentokrát naštěstí nebyl hlavním aktérem on sám, tentokrát se jím stala malá Michala, která pořád jenom brečela a brečela, a Vejnar nedokázal zjistit proč, a když se k ní přiblížil, měla v očích a na rukou krev. V tom snu na ni Matuševičová řvala, ať neječí, a Hor váth se smál bezzubými ústy, až se za břicho popadal, a lil do sebe jedno pivo za druhým a Matuševičová si ukrajovala obrovské kusy slaniny a balila do nich tabák a pak to spolu kouřili jako cigarety. Hrozně to smrdělo, jako stará zdechlina. Vejnar se chtěl před tím odporným smradem schovat, ale nebylo kam. Pak se probral. Hned po ránu, jakmile se celý polámaný vyhrabal z rozvrzaného gauče, vyrazil k trati. Doufal, že tentokrát Štecha zastihne. Pracoval na směny v montovně a dopoledne by měl být doma, protože jej čekala noční směna. V místě, kde uhýbal z hlavní silnice na štěrkovou cestu vedoucí až k trati, uviděl obrovský billboard, který tady ještě před třemi dny rozhodně nebyl. Stálo na něm Nové centrum Karolinka a velký obrázek vizualizace projektu. Šest bytových domů, takových podobných kostiček jako ta jediná ošuntělá, co tady zbyla z dob bruselského stylu, akorát místo prťavých balkonů měly všechny domy po celém obvodu velké terasy a na střeše takovou skleněnou boudu a vedle ní bazén. Kolem domků stály samé vzrostlé stromy a parčík a bulvár s obchody a kavárničkami, který končil v obrovské budově ve tvaru L, a druhá budova ve tvaru L stála hned vedle a spojoval je malý prosklený mostek a pod ním se leskla umělá nádrž s vodou a všechno zářilo novotou a stromy se
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179319