pochyb. Ale jestli se Nathan vážně dostal do potíží, tento muž mu podá pomocnou ruku. „Páni, tomu se říká meč!“ žasl Freddy a dál si prohlížel impozant ní zbraň, která visela na věšáku na klobouky poblíž dveří. „Drž se od něj dál!“ napomenula bratrance. „Určitě je ostřejší než ten tvůj.“ Freddy jí jako obvykle nevěnoval pozornost. „Tak si říkám, co by se s ním dalo dělat,“ poznamenal a zkusmo zbraň potěžkal. „Zatím jsem neviděl, že bys svůj meč vůbec vzal do ruky, hochu,“ podotkl Oliver chladně. „Ale třesu se při pomyšlení, oč se s ním po koušela tvá sestřenice!“ Marie se po něm otočila a Oliver se dal do smíchu. Freddy mezi tím vytasil meč z pochvy. „Zatraceně, Freddy, vrať tu věc zpátky!“ nařídila Marie. „Takový pěkný kousek oceli!“ Freddy sekl mečem do vzduchu. „Ten, co mi dal strýček Adam, není zdaleka tak pěkný.“ „Dělejte něco, proboha! Zadržte ho!“ pobídla Marie Olivera. „Abych se nechal za snahu ještě probodnout? Děkuji, nechci. Ať se klouček pobaví.“ Freddy na něj bojovně pohlédl. „Kdybych na vás vyrukoval s tímhle, žádným kloučkem byste mě nenazval!“ „Ne, nazval bych tě šílencem!“ odsekl Oliver. „Ale klidně zkus, co to udělá.“ „Nepopichujte ho!“ zasáhla Marie. Vtom se dveře otevřely, Freddy se s šavlí v ruce prudce otočil a vrazil do lampy na stole. Skleněný cylindr se roztříštil, olej se rozlil širokým obloukem, knot se rozzářil mnohem víc a vzplál. Marie s výkřikem uskočila. Oliver vyskočil ze židle a snažil se oheň udusat, nejprve botami, pak kabátem. Místností se rozléhaly nadávky, většinou z úst Oliverových. Jakmile však plameny zasáhly Freddyho oblíbené kalhoty, přispěl několika kletbami i on. Když se Oliverovi konečně podařilo zvládnout plameny a zbyl jen vypálený kroužek na dřevěné podlaze poseté střepy, všichni tři se obrátili. Ve dveřích stál tmavovlasý muž s nic neříkajícím výrazem ve tváři a pozoroval je. „Jestli jste chtěli upoutat mou pozornost,“ poznamenal, „poda řilo se vám to!“ ~ 98 ~
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179132