v genech, to vysvětluje, že jsou dva doktoři Ludvíci Kebrůškové. Ale Luďa tátu nemá rád.” S rozkoší olízla zbytek zmrzliny. V mrazáku byl ještě jeden kyblík, takzvaně na horší časy, ale kdoví, třeba horší časy nastaly už teď. „Nina i s miminem je v penziónu. Jak jsem ji viděla mazlit se s tím klukem, ta si z toho hlavu nedělá.” „Že má chuť cukrovat tak brzo po porodu?” Kristince to taky přišlo zvláštní. „Luďa tvrdí, že je jí teprve šestnáct, asi to dítě stejně nechtěla.” „Děvče, nelíbí se mi to,” promnul si prsty čelo Medard. „Jestli si někdo vyřizuje účty s otcem, budiž, to je jejich věc. Ale novorozeňátko, které chtějí strčit do babyboxu? Čachrovat s dítětem za tři milióny? Co je to proboha za lidi?” Ve chvilce ticha se Kristinka zvedla a vytáhla z mrazáku další kyblík. Nedočkala se žádných námitek. „Medarde, ty víš, že poznám zamilované. Ti dva mladí, to byla jen erotická hra. Ale Erna…, to snad ani není láska, to je posedlost.” Popsala mu, jak Erna bila a líbala Ludvíka, spílala mu a zas ho líbala. „Kebrůšek otec je pořád krásný muž, a hlavně tak neodolatelně smutný.” „Co?” podivil se Medard. „Co je na smutku krásného?” „To bys koukal, jak na to ženy letí! Tedy, aspoň určitý typ žen.” „Co já se na stará kolena dozvím! Neměl bych být pro zvýšení osobního kouzla občas v depresi?” Pleskla ho po nose olízanou lžičkou. „Opovaž se!… Erna je žena, ze které jde strach. Ta by měla hrát Médeiu, ne ta naše rozkošná kachnička, které je sotva dvacet. Co může ve dvaceti vědět o vášni a pomstě? Sísa říká, že ta hra je obludná.” „Až bude víc času, musíš mi vyprávět, o čem vlastně je. Ale teď mi pověz: je tam ten můj vrtohlavý bratr v bezpečí?”
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS178778