celým životem. Z toho důvodu je člověk z psychického hlediska řadou stavů, napětí a vln a jejich vztahy se projevují jako jeho osud. Když zruší příchylnost a odpor, pak jeho psychická přirozenost přestává být řadou stavů, napětí a vln. Jeho nitro se proto očistí a zprůzrační a on sám bude existovat jako skutečnost jen na základě minulých předpokladů. Až vyprší lhůta jeho vlastní existence, přejde vše, co ho představuje, do stavu dokonalé rovnováhy, což je nirvána. 18. Protože je vnitřní nerovnováha odstraněna hloubkou soustředění druhého stupně, dhjánou. Vysvětlení: V trvalém soustředění, ve dhjáně, je vědomí v takovém klidu, že i změny duševního napětí opadají a postupně dochází k celkovému duševnímu uklidnění. Je to zážitek tak mocný, že člověk, který ho dosáhl, zjišťuje, že poprvé v životě opravdu odpočívá. Je to klid tak hluboký, že se odráží i v pocitu, že se u něho snižuje fyziologické teplo. . . Když bude tento klid vyplněn analytickými procesy myšlení a uvědomování, člověk zjistí, že začíná mít subjektivní pocit snižování fyziologického tepla. Tím se u něho zpomaluje i jeho biologický čas, který je vždy založen na spalovacích procesech v jeho těle. Je to zdravotně příznivý moment, který trvá, dokud člověk dlící ve dhjáně vnímá klid tohoto soustředění jako dostředivý proces vnímání fyziologického chladu. 19. Trvalé soustředění (dhjána) je nezbytným předpokladem pro poznání nejvnitřnějšího Já. Vysvětlení: Člověk může odvodit existenci nejvnitřnějšího Já z poznání neovlivnitelného sebe-vědomí, které vystupuje za všemi psychickými projevy, jež je možno označit za řadu změn v pociťování, myšlení, uvědomování a v náladách. Toto Já může též postřehnout nebo identifikovat v soustředění, v němž již nemizí předmět, o nějž se soustředění opírá. Může zjišťovat, že i v hlubokém soustředění, kdy jej zajímá jenom jediná věc,
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS178561