když začne mávat směrem k Vilémovu. Z lesa vychází nějaká postava v červené větrovce nebo svetru a svižně utíká k myslivci. Kladu si otázku: „Kdo to je a co tady vůbec dělá?“, ale najednou vidím, že ta druhá osoba se myslivci vrhá kolem krku a zřejmě ho líbá. Oba jdou vedouce se za ruce směrem ke kazatelně, na které sedím. Nyní je oba poznávám, myslivec je z Prachatic a dámu jsem poznal také okamžitě – je z Vimperka. Stále jdou směrem ke kazatelně a já musím nějak myslivce upozornit, že na ní sedím, aby nedošlo k nějakému trapasu. Mávám kloboukem, ukazuji pušku, ale vše je naprosto zbytečné. V této chvíli všechno vyřešila dvojice za mne tím, že muž najednou odložil pušku, sundal dámě nejprve větrovku a pak pokračoval dále. Žena mu naopak pomohla rychle z uniformy a pak začala ta pravá nefalšovaná „lidská říje“. Má obrovskou výhodu v tom, že trvá dvanáct měsíců v roce a žena nemusí čekat, aby se děti narodily do příznivých měsíců. Na závěr musím říci, že ta říjná holka byla opravdu pěkná.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS177805