dobře zorientovat a skutečně míří ke břehu. Řeka Rutung byla v těchto místech stále dost široká, v husté mlze se mohli velice snadno ztratit. „Támhle!“ ukázal Jednooký rum před sebe. Před kanoí se vynořily obrysy stromů. Právě včas, od lodě duchů je už dělilo jen několik málo metrů. Arts cítil pach hniloby a podivný chlad, který vycházel z černého plavidla. Rozeznával děsivé obličeje umrlčí posádky a zrezivělé šavle v kostlivých pařátech. Kanoe najela na mělčinu. Hrobníci vyskočili na břeh a hned začali chystat své náčiní k boji. „Artsi, popadni malýho a utíkejte se s Vjerkou schovat! Tady to za chvíli nebude moc hezký!“ velel Jednooký rum, zatímco v rukou potěžkával krumpáč. Mladík přikývl, pokynul dívce, aby ho následovala, a s mi‑ minem v náruči se běžel ukrýt pod první stromy pralesa. „A co moje kosti,“ zaúpěl Brannon Frugh z velkého vaku na dně kanoe. „Kuš!“ okřikl ho Ragli.„Zůstaň hezky v pytli a nevystrkuj z něj nos…“ Duch ho neposlouchal. Zlostně zasyčel a vylétl vstříc ne‑ přátelské lodi. Ta uvízla na mělčině. Nemrtví lodníci z ní prá‑ vě vylézali a v zástupu se brodili ke břehu. „Chlapi, neblázněte!“ kvílel na ně Brannon levitující nad vodní hladinou.„Můžem se přece domluvit! Vy jste mrtví, já jsem mrtvej… vždyť jsme skoro něco jako rodina! No tak, mějte rozum!“ Přízrační lodníci mu ale nevěnovali žádnou pozornost. Jako by pro ně neexistoval. Dál se strnulým krokem blížili ke břehu, rezavé šavle přichystané k boji. „Nerozumí mi. Jsou to asi cizinci,“ povzdechl si smutně duch. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS176580
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.