vost, ale taky by to prozradilo, nakolik jsou mé city nevinně čisté, a to nechci.“ „Vídáte se často?“ „Snažím se s ním vidět pořád. Pod jakoukoliv záminkou. Kvů li tomu jsem se už ocitla v různých směšných situacích.“ „Když tě tak poslouchám, vypadá to, že už spolu chodíte celé týdny.“ „Já sama mám pocit, že po něm jedu celé roky.“ „Zkoušela jsi s ním mluvit, říct mu to?“ „Ty ses zbláznila! Bude mě mít za nymfomanku, která skočí po všem, co se hýbe.“ Běžící skupina se nám začíná ztrácet. Ani jsme si to neuvědo mily, ale obě dvě jsme zpomalily. Zpomalily je eufemismus. Sotva bychom předehnaly škebli při odlivu. Vypadá to, že součástí to hoto klubu nebudeme dlouho. „Když teda o něm nic nevíš, co tě na něm tak přitahuje?“ „Nic, nebo spíš všechno. Jeho pohyby, jeho galantnost, ta jeho klidná síla, která z něj vyzařuje…“ Začnu si ho představovat a zasním se. Sofie hvízdne a řekne: „Teda, vypadá to, že ses na něj pěkně pověsila. Nikdy jsem tě neslyšela takhle mluvit o žádným z tvých chlapů. Ani jsi nevypa dala takhle, když jsi na ně myslela.“ „Moji chlapi, ty na to jdeš nějak zhurta… Byl to hlavně Didier a ten hulvát mi zkazil celé studium, bránil mi vídat se s tebou a nutil mě poslouchat ty svoje příšerné písničky. Odstřihl mě ode mě samotné. Byl to takový parazit. S Rikem je to úplně jiné, ten se na mě nevěší. K čemu se rozhodne, to taky udělá. Nikdy jsem ještě nepotkala někoho takového jako on.“ Zastavily jsme se. Běžkyně už jsou v dálce. Sofie si mě prohlíží s úšklebkem na rtech: „Tak to kvůli němu ses znovu dala na běhání?“ „Ano. Nenech mě v tom samotnou! Doufám, že ho ohromím.“ „Šetři časem a nauč se rovnou lítat, protože i když nejsem žád ná odbornice, připadá mi, že se vznášíš moc vysoko na to, abys mohla běhat po zemi.“ Povzdechnu si a pokrčím rameny.
— 98 — Ukázka elektronické knihy, UID: KOS176116