z Ü. Poprosil jsem ho, aby okamžik posečkal, a šel jsem ke svému guruovi, abych mu ukázal psaní a sdělil mu ústní poslovy zprávy. Guru pohlédl na okamžik na psaní a řekl: „Thöpago, zdá se, že je tvá matka velice pomstychtivá. Tolik lidí zemřelo a teď ti poroučí, abys udělal krupobití! Jaké příbuzné to máš na severu?ÿ „Dodnes jsem o žádných nevěděl,ÿ odpověděl jsem, „a psaní je velmi tajemně psáno. Vyptával jsem se poutníka, ale on o nich nic neví.ÿ Guruova paní byla obdařena nadpřirozeným rozumem, neboť byla vtělená dákiní. Pročetla dopis a pak mi poručila přivést poutníka. Rozdělala krásný velký oheň, podala čhang a poprosila poutníka, aby si svlékl plášť, který nosil. Se čtveráckou tváří si ho oblékla a chodila světnicí sem a tam: „Lidé, kteří bez jiného šatu na ramenou, než je tento, mohou kamkoli jít, musí být opravdu šťastní.ÿ A tanečními kroky s pláštěm na ramenou vyšla ze světnice. Na střeše domu rozstřihla záplaty, vyňala zlaťáky, záplaty zase našila jako předtím a když se vrátila do světnice, dala poutníkovi jeho šat. Pak mu nabídla večeři a poslala ho do jiné místnosti. Když dobře poutníka opatřila, zavolala si mne: „Thöpago, tvůj učitel tě volá, abys k němu přišel.ÿ Když jsem k ní přišel, ukázala mi sedm zlaťáků a vyprávěla, že je nalezla v poutníkově plášti. „Thöpaga musí mít velmi prohnanou matkuÿ, řekla, „údolím, hledícím k severu, byl poutníkův plášť. Neboť jako nemůže slunce zářit v severně položeném údolí, tak nemohly sluneční paprsky proniknout ani poutníkovým šatem. Černý mrak vztahuje se na černou záplatu. Souhvězdí pak na vyšívání a sedm příbuzných na sedm zlaťáků. Její dvojsmyslná poznámka, že se nemáš ptát nikoho jiného než poutníka, vztahuje se na to, že poutník nosil tento plášť. Poznámka měla obrátit tvou pozornost k jeho osobě, u něho jsi měl hledat.ÿ Můj učitel byl tím velmi uspokojen a řekl: „Vy ženy jste příslovečně bystrého rozumu a vtipní pozorovatelé; podala jsi o tom zase nový důkaz.ÿ
97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS175490