„To je v pohodě,“ broukla jsem a snažila se tím dodat jistoty nám oběma. „Vždyť už jsme skoro hotoví.“ Ale čekal nás ještě další boj. Poté, co jsem v Rusku porazila dobře polovinu tamějších Strigojů, jsem si dost věřila a byla jsem si vědoma své síly, jenže teď jsem trpěla výčitkami svědomí. A po kud narazíme na tucet strážců, ani moje síla mi dlouho nevydrží. Nepamatovala jsem si plánek věznice dokonale, ale ukázalo se, že Giovanni zvolil cestu zpět do kanceláře tak, aby vedla ko lem cel. Nahoře visel další varovný nápis POZOR – VSTUPUJETE DO SEKCE VĚZŇŮ (PSYCHIATRIE). „Psychiatrie?“ podivila jsem se. „Jistě,“ odpověděl Viktor. „Kam jinam myslíš, že posílají věz ně s psychickými problémy?“ „Do nemocnice,“ řekla jsem a radši si odpustila vtípky o men tálně narušených vězních. „Ne vždy ale…“ „Stát!“ Lissa ho přerušila a zastavila se přede dveřmi. My jsme do ní málem vrazili. Odskočila o několik kroků. „Co se děje?“ zeptala jsem se. Obrátila se na Giovanniho. „Najdi jinou cestu do kanceláře.“ „Tudy je to nejrychlejší,“ namítl. Lissa pomalu zavrtěla hlavou. „To je mi fuk. Najdi jinou, kde nikoho nepotkáme.“ Zamračil se, ale stále byl pod vlivem jejího nátlaku. Náhle vy razil opačným směrem a my jsme se museli dát do běhu, aby nám neutekl. „Co se děje?“ zeptala jsem se znovu. Lissa měla tak popletené myšlenky, že pro mě teď její mysl byla úplně nepronik nutelná. Zašklebila se. „Cítila jsem tam aury uživatelů éteru.“ „Cože? Kolik?“ „Nejmíň dvě. Nevím, jestli mě vycítili, nebo ne.“ Kdyby Giovanni nevypadal, že se každou chvílí vymaní z ná tlaku, a kdyby nás tolik netlačil čas, nejradši bych se tady zastavi la. „Uživatelé éteru…“ Lissa tak dlouho hledala jiné sobě podobné. Koho by napadlo, že je objevíme právě tady? Vlastně… možná jsme to mohly čekat. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS175167
Víme, že uživatelé éteru často zápasí o zdravý rozum. Proč by pak nemohli skončit na místě, jako je toto? A vzhledem k tomu, jaké jsme měli problémy dozvědět se o téhle věznici něco víc, ne bylo divu, že uživatelé éteru jsou tady takhle ukrytí. Pochybuju, že někdo ze zdejších zaměstnanců vůbec ví, co jsou zač. Krátce jsme na sebe s Lissou pohlédly. Věděla jsem, jak strašně ráda by to prozkoumala, jenže teď na to nebyl čas. Viktor taky vy padal, že ho náš rozhovor velmi zaujal, a tak ke mně Lissa raději promluvila prostřednictvím pouta: Jsem si jistá, že každý uživatel éteru moje kouzla prokoukne. Nemůžeme riskovat, že budou mít náš skutečný popis – i kdyby jim ho poskytl někdo, kdo je údajně blázen. Konečně jsme došli k Theově kanceláři a obešlo se to bez dal šího incidentu. Celou cestu mi zběsile bušilo srdce a mozek mi říkal jen: Běž! Běž! Běž! Theo s Eddiem zrovna probírali politiku u královského dvora, když naše skupinka vešla. Eddie okamžitě vyskočil a vrhl se na Thea. Došlo mu, že je čas vypadnout. Držel Thea pod krkem stejně pevně, jako před chvílí Giovanni toho strážce. Byla jsem ráda, že tuhle špinavou práci dělá ještě někdo jiný kromě mě. Theo vykřikl, ztratil vědomí a svezl se k zemi. Do kanceláře okamžitě vtrhli dva strážci, kteří nás předtím eskortovali sem. Já a Eddie jsme skočili každý na jednoho, zatím co Lissa s Viktorem se snažili přimět Giovanniho, aby nám pomo hl. Aby to bylo ještě těžší, jakmile jsme vyřadili jednoho strážce, Giovanni se vymanil z vlivu nátlaku a začal bojovat proti nám. A co hůř, rozběhl se ke zdi, kde jsem si příliš pozdě všimla dal šího stříbrného tlačítka. Bouchl do něj rukou a vzápětí se ozvalo hlasité kvílení poplašného zařízení. „Kurva!“ ulevila jsem si. Lissa se moc prát neuměla a Viktor na tom byl podobně. Takže bylo jen na mně a na Eddiem, abychom skoncovali s těmi dvěma – a to rychle. Druhý strážce z eskorty padl na zem a zbyli jsme jen my dva a Giovanni. Bouchl mě tak, až jsem se praštila hlavou o zeď. Nebyla to tak silná rána, abych ztratila vědomí, ale zatočila se mi hlava a před očima se mi roztančily černé a bílé tečky. Na chvilku mě to vyřadilo, ale naštěstí se do něj hned pustil Eddie a zanedlouho už Giovanni nepředstavoval žádnou hrozbu. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS175167
Eddie mě chytil za paži, abych se nesvalila, a pak jsme všich ni čtyři vyběhli z místnosti. Ohlédla jsem se po bezvládných tělech a nenáviděla se za to. Teď ale nebyl čas na výčitky svědomí. Musíme vypadnout. Hned. Ani ne za minutu se sem seběhnou všichni strážci z celé věznice. Doběhli jsme ke vstupním dveřím a zjistili, že jsou zamčené. Eddie zanadával a řekl nám, abychom počkali. Vběhl zpátky do Theovy kanceláře a vrátil se s kartami, které Giovanni tak často používal k otvírání dveří. Jedna nás pustila ven. Okamžitě jsme sprintem vyběhli k našemu půjčenému autu. Naskákali jsme do něj a já byla vděčná, že nám Viktor stačí a že si odpustil svoje komentáře. Eddie šlápl na plyn a zatočil na cestu, kterou jsme sem přijeli. „Zaručuju ti, že u brány už budou vědět o tom poplachu,“ varo vala jsem ho. Původně jsme doufali, že jim prostě řekneme, že to přece jen byl nějaký úřednický omyl, a odjedeme. „Jo,“ přitakal Eddie s tvrdým výrazem. Strážce vyšel ze své budky a začal na nás mávat. „Má pistoli?“ vyjekla jsem. „Nezastavím, abych to zjistil.“ Eddie opět šlápl na plyn, a jak mile strážci došlo, že chceme projet bránou, radši uskočil z cesty. Narazili jsme do závory, která blokovala cestu, a auto ji roztříštilo na třísky. „Bud si tu naši zálohu nechá,“ prohlásila jsem. Za námi jsem zaslechla výstřely. Eddie utrousil pár nadávek. Jak jsme se vzdalovali, i výstřely zněly čím dál tlumeněji. Brzy jsme se ocitli z dostřelu. Vydechl úlevou. „Kdyby nám trefili gumy nebo okýnka, měli bychom větší starosti než o nějakou zá lohu.“ „Pošlou za námi další lidi,“ ozval se ze zadního sedadla Viktor. Lissa si od něj odsedla, jak nejdál mohla. „Nejspíš už vyjíždějí.“ „Nemyslíš, že nás to taky napadlo?“ vyštěkla jsem. Uvě domovala jsem si, že se jen snaží být užitečný, jenže byl tou po slední osobou, kterou jsem právě teď toužila poslouchat. Už když jsem mluvila, ohlédla jsem se a uviděla za námi dvě auta, která nás rychle doháněla. Přibližovala se a nebylo pochyb, že jejich teréňáky jsou mnohem rychlejší než naše malé autíčko. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS175167